Nápěv podán je zde dle bratrského kanc. 1561, 1581, 1615 (s textem Augustovým „Aj jak jsou milí tvojí příbytkové"), odkud celá píseň přejata i do kancionalů moderních (1889). Se změnami docela nepatrnými shledáváme nápěv ten i v rorátech („Z hvězdy vyšlo slunce", „Snažme se k tomu"), 1601 v katolickém kane. Rozenplutově („Jasnosti převděčné oblak nám zasvítil" a j. v.), 1602 v Závorkově („Z hvězdy vyšlo"), 1620 v evangelickém („Pamatuj, člověče").

V. Šturm ve svém „Rozsouzení" kancionalu Blahoslavova (1587) zle vytýká bratřím, že užili tohoto nápěvu, který „v mladosti své v domích šenkovních, v krčmách i při dvořích zpívati slýchával" (II. 105).

5. Když's u mého otce sloužil...

Z konce XV. století. Dle rkp. Rackova, kdež zpívá se tak „Magna Dei summi parens". Každý při poslechnutí tohoto nápěvu zajisté vzpomene si na nynější píseň „Když jsem já ty koně pásal" (EN. 281), a sice nejenom pro jakousi nepopiratelnou podobnosť první části její melodie, nýbrž i pro začáteční verše několika dalších jejích slok: „Sedm let jsem u vás sloužil". Ostatně ještě větší jest podobnost nápěvu „Išlo děvča trávu žati" v „Slov. spevech" čís. 221.

6. Kto chce býti veselý...

Z konce XV. století. Dle rkp. Rackova, kdež zpívá se tak „Hosce niti et laeti cordis solatio". Nápěv ten připomíná začátkem svým poněkud známou píseň vánoční „In dulci jubilo" *), již s textem latinsko-českým nalézáme na př. u Rozenpluta 160.1, a více ještě píseň se slovy „Slunce z hvězdy již vyšlo, radujte se lidé" u Závorky 1602. Ostatně tyto a jiné podobné začátky i s texty příslušnými poukazují dosti zřejmě k vánoční „Narodil se Kristus Pán".