Moravská kniha o zaklínání duchův.

Ve vlasteneckém muzeu olomouckém uložen je rukopis, obsahující zaklínacíi modlitby a formule, užívané při dobývání pokladů; dle písma pochází z první polovice minulého století; je to knížka formátu čtvercového o 30 listech. Titulní list, bohužel, schází, ač-li kniha vůbec kdy jaký titul měla; na jedné z posledních stránek stojí: „Kniha modlitby a letanie k sv. Krištofu za boží požehnání a rozmnožení statečku chudému člověku p. F. byl" (?).

První stránka je prázdna, na druhém listě pak je vykresleno hrubě perem kolo čarodějnické. Na protilehlé stránce druhé prvního listu je říkání užívané při dělání toho kola; ostatek knihy obsahuje modlitby a formule zaklínacíi; ku konci je několik rad a pokynů, jak se při tom chovati.

Rukopis ten daroval r. 1886 vlasteneckému muzeu olomouckému revírník J. Wunder v Nové Dědině u Kvasic nedaleko Kroměříže. Dárce je dnes již nebožtíkem; mně pak dostal se rukopis ten do rukou teprve letos — dávno po smrti dárcově — a všechno pátrání mé po bližších datech o provenienci knihy té zůstalo dosud marným.

Poněvadž je kniha ta psána celkem spisovnou češtinou, nelze z toho souditi o původu jejím, leč negativně; neboť kdyby byla psána bývala Slovákem nebo Valachem, byl by se pisatel zajisté prozradil aspoň některými formami dialektickými, jichž tu však téměř není. Na několika ř schází sice znaménko změkčení (jež zde zastupuje veskrze ne háček, nýbrž puntík), ale jen výminkou, tak že to asi je jen nahodilé ; délky naznačeny nejsou, což však při rukopisech té doby není rozhodujícím.

Jediným momentem, ku kmenové provenienci této památky poukazujícím, je obsažená zde modlitba k Panně Marii Dubské. Pout-nické místo Dub leží na Hané jižně od Olomouce. Poněvadž pak pověsť Dubu jako místa poutnického je celkem jenom na Hanou ob-mezena, nasvědčovala by tato modlitba hanáckému původu této knihy. Pravda ovšem, že Hanáci dnes na takové pověrečné způsoby pokladů získati nic nedrží. Jednak jsou tak pokročilí, že pověr u nich tak říkaje již ani nenajdeš, jednak pak je Haná sama pro obyvatelstvo své pokladem nevyvážitelným, kdežto k takovým experimentům — se stanoviska lidu, v němž víra je smíšena s pověrou, zajisté odvážným, ano zoufalým — jako je citování duchů za účelem získání pokladů, nachýlen je pouze lid chudý, jenž přese všecku mozolnou práci ne-