může se nouze a bídy zhostiti, jak to vidíme podnes u Slovákův a zvláště moravských Valachů. *) Že však i Hanáci na začátku předešlého století citování duchů stejnou měrou jako na př. Valaši provozovali, o tom svědčí tištěná kniha „Zakljnač aneb bič ďábla s ob-zwláštnjmi spráwami na zlé Duchy, kteřjž se při pokladech nacházegj, gak se magj skrze tyto sw. modlitby odhánět preč, při nichž se na-cházý wirgulář okazugjc, kde se magj wirgule řezati. Nákladem Jozefa Zelenky obywatele města Towačowa. 1733."**) Je to dle Jungmannovy Hist. 1. č. v celé české literatuře jediná tištěná kniha svého druhu. ***)

Bohužel, nebylo mně možno tohoto tovačovského „Zaklínače" v žádné knihovně mně přístupné se dopídit. V Tovačově samém není dnes ani o knize, ani o rodině Zelenkově nic známo. Patrně patří kniha ta dnes mezi nejvzácnější kuriosa české literatury. Je dosti možno, že rukopis olomouck. muzea je výpis z oné knihy. Aspoň rok, kdy kniha ta tištěna byla, domněnce té by nebyl na odpor. Dle zmíněné modlitby k Panně Marii Dubské lze totiž souditi, že rukopis olomoucký nemohl býti psán před r. 1727, poněvadž teprve téhož roku byl obraz (vlastně řezba) Panny Marie Dubské poblíž Dubu nalezen a do kostela dubského přenesen a teprve od té doby datuje se úcta k Panně Marii Dubské.

Naprostým opisem onoho tištěného „Zaklínače" však rukopis náš býti nemůže, poněvadž neobsahuje onoho virguláře, o němž titul tištěného „Zaklínače" mluví.

Písmo rukopisu našeho je sice venkoncem stejné, svědčící o ruce dosti vypsané, ale není hrubě pěkné. Celkem prozrazuje „písmáka" z lidu. Je možno, že kniha ta byla psána, ne-li výhradně, tedy především pro soukromou potřebu pisatelovu, neboť tento označuje sebe začátečními písmenami svého jména: „Já Jan Fr. Pa." Možno ostatně, že to byl buď rektor nebo kostelník, vůbec člověk s bohoslužebnými obřady více než obecný lid obeznámený, soudíc podle četných latin-sko-řecko-hebrejských, ovšem namnoze děsně zkomolených a českým pravopisem psaných slov, z nichž beze všeho smyslu složeny jsou dlouhatánské zaklínací formule.

Je pozoruhodno, že náš moravský lid při své snaze nabyti bohatství takovým nadpřirozeným způsobem — prostřednictvím duchů — neopouští svého náboženského stanoviska. Nevcházíť on při tom v žádné spolky s duchem zlým, odpůrcem božím, nezapisuje svou duši