ďáblu, jako na př. Faust v pověsti německé, nýbrž naopak vyprošuje si modlitbami pomoc boží, aby chráněn byl od zloby ďáblovy, hradí se před ní znamením kříže a „svatými" slovy, a rozkazy své udílí duchům jménem božím a s odvoláváním se k k moci boží. „Patronem a mistrem" tajných pokladů jest jemu sv. Kryštof, o němž modlitby v tomto zaklínači vypravují celou dotyčnou legendu, jak se tímto „mistrem" pokladů stal. Ducha, který zaklínači poklad přináší, nazývá moravský zaklínač konsekventně duchem „dobrým". Pokladů získaných pak užiti chce náš zaklínač k účelům bohulibým („ke cti a chvále boží a na okrasu chrámu Páně") a dobročinným („k potěšení vdovám a sirotkům a k vychování tří sirotků"). Rozumí se, že proto nepřestává jednání takové býti svatokrádežným a bylo od církve stále zapovídáno. *)

Náš zaklínač není ve své žádosti ovšem skromným; udílíť se tu rada žádati ne málo.**) Ve formulích mluví se stále o „tři sto tisíc 90. 9 tisíc dukátů", ano jednou dokonce i o „stokrát sto tisíc dukátů" ; ale je-li poklad ukrytý ještě větší, žádá se hned poklad celý, ale to jenom proto, „aby ta ubohá duše byla vysvobozena" — patrně z očistce. To poukazuje k víře lidu, že duše člověka, jenž poklad ukryl, odsouzena je trápiti se tak dlouho v očistci, dokud poklad není ze svého úkrytu na světlo denní úplně vynesen. Naivní praktičnost projevuje náš zaklínač svou žádostí, aby poklad záležel v berné minci.

Od způsobu dobývání pokladů pomocí prostředků nadpřirozených, jak je provozovali (ano sem tam snad podnes provozují) moravští Valaši, liší se methoda našeho Zaklínače jednak tím, že Valaši k tomu nepoužívají kouzelného kola („Kopej bez kola neb cyrkle" v uvedeném shora článku Václavkově „Z pověr lidu valašského"), jednak že dobývají pokladů kopáním, kdežto náš zaklínač stoje v čarodějném kole cituje jenom ducha, který mu poklad přinese, jejž zaklínač jednoduše do kola k sobě vtáhne. Je to tedy ještě pohodlnější nežli způsob valašský! Arci neobejde se to ani v kole tom beze strachu; pravíť Zaklínač náš: „A sice při tom je dosti strachu všelijakého, že třeba tvá žena se ti představí, aneb kdokoli jinší."

Podávám tu obsah tohoto Zaklínače s připojením nejmarkantnějších míst. Při dělání kola má se říkati toto:

„Ve jméno nejsvětější a nerozdílné Trojice Boha † Otce, Boha † Syna, Boha † Ducha svatého. Amen.

1. Kolo dělám skrze nejsvétějšího Boha Otce nebeského, skrze jeho božská moc a sílu i mocnost a skrze stvoření světa, aby mně ráčil toto první kolo zavříti.