to dohromady na tě se shrne. Já přikazuji tobě, abysi ty tím tak dlúho a tak mnoho (v) vrúcím kruntě pekla trápen byl, až mně řeč a odpověď dáš aneb žádaný poklad složíš; všechny bolesti rodících žen, které od kdy až do nynějšího okamžení rodily a ještě roditi budú do dne súdného, a všechno v hromadu má tebe jíti mučiti a trápiti, až mně dáš řeč a odpověď neb žádaný poklad přineseš a složíš; pročež poď, poď, přiď ty tvrdošíjný duchu, dej mi řeč a odpověď ve jménu Boha (kříž). — Když mně nechceš odpovídat . . . jdi tam, ty proklatý duchu, do ohně věčného, tam máš sedět a se pécti tak dlúho, až mně odpověď dáš ..."

„Dá-li ti odpověď, řekni takto: „Já žádám boží dobrotu, pomoc a milosť, dlúhé zdraví, svaté živobytí, pomoc časní, věčný život i také mohovitú sumu berných peněz, které zde v zemi berné a vážné (ražené ?) sú, po stokrát sto tisíc, 90. 9 tisíc kusů dukátů a stříbra, ke cti a chvále boží a k potěšení vdovám a sirotkům a k spasení mé ubohé duše, také k vysvobození ubohých dušiček z očistce, k vychování tří sirotků, na okrasu chrámu Páně. K tomu mně dopomáhej Bůh (kříž). Amen.

Když duch žádaný poklad přinese, děkuj mu: „Já děkuju tobě, dobrý duchu s velikou pilností za příčinu (?) tváho velikého dobrodiní, které si mně prokázal. Odejdi a jeď tam v pokoji božském ve jménu ..." (kříž). Jiné „odbytí" ducha, jak se kniha bez obalu vyslovuje, je toto: „Nu tehdy odejdi ve jménu . . . (kříž), odejdi do tvého bydla a místa, odkud si přišel, věčný pokoj buď mezi mnú a tebú na duši i na těle, zde časně a potom věčně ..."

„Když duch od pokladu odchází, říkej takto: „Já tebe zaklínám, o ty dobrý duchu, od poslaného zboží preč di . . . Já zaklínám tebe preč skrze vysoce zavazující slovo boží. Po svých! Preč † preč † s tebú, o dobrý duchu. Za tvú práci zaplať a odplať tobě Bůh ... Já zaklínám tebe preč od nás skrze silného Boha, kterýž nade všemi moc má a tebe jedním slovem pod krunt pekla shoditi může, do nejpřednějšího tormentu a muk; ihned preč — tam tehdy na oné místo, kde si prvé byl, jdi neb jeď tam, o dobrý duchu, od nás a od našeho nám poslaného zboží a statku ..."

„Kdyby pak nechtěl odjíti, opakuj znovu silné citrování ducha, takto říkej:" (Co tuto v knize následuje, není však zahánění ducha, nýbrž zaklínání sv. Kryštofa, aby poslal poklad). Když se duch vzdálil, třeba se pokladu zajistiti, aby zase nezmizel; k tomu sloužila tato formule: „. . . Já tebe, poklade, zaklínám . . . ., abysi ty, poklade neb statku, neproměnitedlně tiše stál a ne-cúfal, ani nad sebe, ani pod sebe, ani na žádnu stranu, ale na místě jednom zůstaneš; a já vám zapovídám a přikazuji, všechni zlí duchové, kdybyste toho zboží mocni byli, . . . abyste vy z toho nic vzíti nemohli ani odtáhnúti ani odnésti ..."

„Pokrop poklad svěcenú vodú a něco svěceného na něj hoď, vtáhni do kola a řekni následující slova: „Tak jak Pán živ jest a vládne, tak jistě on mne J. F. P. a svatí jeho anjelové a můj s. anjel strážce vysvobodí a při-chrání . . . Odleťte a odejděte všichni nepřátelé, preč."

Konečně zbývá z kola čarodějného vykročiti, což také nesmí se učiniti bez kantée. Kniha podává dvojí říkání při vykročení z kola, totiž:

o) „Ve jménu (kříž) vycházíme z tohoto okršku ... Ve jménu nejsv. Trojice sem já dobře požehnaný, jak v pravdě jest byl Daniel v jámě lvové požehnaný . . . S. kříž budiž nad námi, za námi i před námi. Nu tehdy půjdu a jdu já z tohoto místa ve jménu J. Kr., jeho matky, Jozefa; svatí tři králové Kašpar † Melichar † Baltazar † svatá Korono (se) sestrami svými, svatých 14 pomocníků a s. anjelé, všichni svatí, světice boží, ostříhejte nás. Ve jménu (kříž). Amen."

b) „Ve jménu (kříž . Amen." „Jdi ten okršlek spátkem a udělej pravú nohú tři kříže před tebú a řekni: „Vy tři kola do cerkle vzaty, s kterýmiž slovy sem vás zavíral, zaklínal, buďte nyní otevřené. In nomine (kříž po latinsku.)