zvaný, aby každý byl po celý rok čiperným. Jest to vlastně kaše bramborová, houbami a česnekem nakrájeným promíchaná a v troubě na pekáči opečená. Ryby na štědrý večer málokde jedí.

Ráno: „Topinky" (i dobytku dávány, aby se ho nedotkla „ jedovatina"). Večer: Houbová polévka s kroupami, vařený hrách (aby se zdařil), „jáhly-netuhy" (aby se držely peníze), sušené ovoce vařené s buchtičkami, dále ku hranicím ještě: kousky housky, polité ve smetaně neb i mléce utřeným mákem, všude pak: mléko studené s houskou. Po té jablka a ořechy.

O štědrém večeru nesmí scházeti „černý kuba" (t. j. rozsekané houby sušené, cezínek a krupky), pak vařené, sušené ovoce. Na Hod Boží maso lidé nekupují. Jídají polévku s nudlemi a vdolky, pomazané povidly. Povidla hrušková nebo švestková a křížaly z jablek smísí dohromady, na to se nasype tvarohu a pokropí smetanou.

Vaří se: Pražená polévka s houbami a s ječnou krupicí. Není-li krupice, dá se do polévky skrájená buchta. Hrách omastěný máslem s usmaženou cibulkou. Hubník (kuba prostonárodně), t. j kaše z ječné krupice, v níž jsou sušené houby. Vdolky, buď kysané nebo lité (lívance), (chudší mají vdolky bramborové), mazané švestkovými nebo hruškovými povidly (chudší maží vdolky bramborové strouhanou vařenou řepou (cukrovkou), což posypají ještě mákem). Ryby pečené; obyčejně však vařené na černo nebo na bílo (se smetanou se rozdělá mouka, do toho ocet a cibule). Jablka, ořechy a vánočka.

O štědrém večeru přichází na stůl nejprve zasmažená polévka s houskou, potom odvárka s hrozinkama (řídká kaše z povidel nebo sušených švestek), která se na mísu naleje a v níž všichni kousky buchet, „zlodějek" zvaných, omáčejí a tak pojídají. Kdyby všechna ostatní jídla scházela, odvárka se „zlodějkami" scházeti nesmí. Pak následuje „muzika", to jest vařené sušené švestky, hrušky a křížaly (sušená, na čtvrtky rozkrájená jablka), potom teprve pojídají se ryby. Poněvadž ale na ten den ryby příliš drahá jsou, mohou si je koupiti jenom domkáři, a někdy ani ti ne, a proto jídlo to u většiny lidu odpadá.

Štědrovečerním oblíbeným jídlem jest „ševcovský jahelník". Připravuje se takto: Trochu jáhel, trochu rýže, nebo též trochu krupek se smíchá s přiměřeným množstvím mléka. Uvařené uzené vepřové maso rozkrájí so na drobno a přidá se do této smíšeniny. Vše se dobře promíchá, vylije na pekáč a dá se do trouby upéci. Někde dělají ševcovský jahelník pouze z jahel s mlékem a s masem, jinde z krupek, sušených hub, mléka a masa.

Celá rodina se před večeří koupá. Při večeři rozsvítí se veliká svíce a každý z ostatních má malou třínožku. Kde jsou koně, přijde nejprve hrách. Jakmile si vezmou stolovníci po lžíci, chytí čeledín mísu s hrachem se stolu a skáče s ní, aby koně byli bujní. S prvním jídlem sedne také hospodyně a sedí po celý večer, aby husy dobře seděly. — Jídelní lístek o štědrém večeru: Buchtičky se slívovou omáčkou. Vařené ovoce (hrušky, křížaly). Káva