Předchozí 0300 Následující
str. 297

(později). Hrách. Každý musí jíst, aby sesílil a ostatek dá se koním. Jiný z okolí Police: Polévka (kyselo s máslem). Buchty (t j. knedlíky) s houbami. Buchty (t. j. knedlíky) s křížalami a hruškami. Čeledi dostane se ovoce čerstvého. Od každého jídla vezme se kousek, též slupky ořechů a jablek hodí se kol stromů na sníh.

Z okolí Králové Hradce.    V. S. Ponec.

Jídala se polévka ze sušených smedúvek nebo václavek (hub), jež pečlivé

hospodyně dávaly v létě za tím účelem sbírati. Sušené tyto houby dávaly se do lokšové polévky. Pak bývala fazola nebo hrách po hustu, pak šlížky (vrány) osypané mákem a medem. Nezbytné bývalo pojídání suchého ovoce uvařeného, pak uschovaných jablek, hrušek a ořechů. Ve Vetké praží šlížky na másle a říkají jídlu tomu „pupáky". Na svátek Božího narození nevařívaly jindy hospodyně rády, chystajíce ostatky od předešlého dne k jídlu.

Ze sbírky „Slavnostní pokrmy mor. Horňáků".    M. Béňa.

Na štědrý večer je polévka ščedračka: uvaří se napřed hrách nebo čočka a pak se přidají k tomu hřiby, suché trnky (švestky), hrušky a zemáky a vše dohromady se vaří, polévka je pak velmi chutná. Na to jsou pěry mastné, nadité smaženými nebo suchými trnkami; dále krupice mastná, cukrem a skořicí nebo medem a perníkem posypaná; potom mastné šišky a „štrudl" jablkový nebo chamula („jabčevica"). Jsou také vdolky, jablka, suché trnky, ořechy a j. Druhdy se jídaly před polévkou oplatky s medem.

Z Valašska na Moravě.    M. Václavek.

Obyčeje, pověry, věštby. V horách děvčata na štědrý den, jak ráno vstanou, jdou nejdříve do dřevníka a naberou do náručí dříví, přinesou to do světnice, dají ke kamnům a počítají, zdali mají polínka sudem. Ta dívka, která má dříví sudem, vdá se budoucí rok; která má lichem, nevdá prý se.

Trhová Kamenice.    Linhart Karel.

Přinese-li mládec lichý počet dříví (loučí), vezme si za ženu vdovu; při-

nese-li sudý počet, bude oddán s pannou.

Veselí.    Jos. AI. Krása.

Dívčice nosí v náručích dříví pod ohniště a přečítávají polena; která donesla sudý počet, dostane mládence, která lichý, dostane vdovce.

Z obyčejů mor. Horňáků.    M. Béňa.

Na štědrý večer dávají na nízkou stoličku, vyhnavše dříve psa ze světnice, tolik kousků housky, kolik je svobodných v rodině. Potom vpustí se pes do světnice a zavolá se ke stoličce. Čí kousek nejdříve pozře, ten prý se nejprve ožení nebo vdá.

Dušníky u Roudnice.    J. Havlín.

Než dáš kravám večeři, rozsívej, kde krávy stojí nebo kudy chodí, mák, a říkej třikrát: „Vy sedmery ženy kouzelné i čarodějnice všecky, které mému dobytku všemu, kravám, koním, volům, ovcím, husám, kachnám, slepicím, holubům užitky odjímáte, chci, abyste ten mák prve sebraly."

Ze Statenic u Prahy.    Fr. Slav. Štěpánek.

Hospodyně vyhodí o štědrém večeru smeti, které smetla, přede dvéře. Tak prý čarodějnice nemá přístupu do domu, až ty smeti spočítá.

Vlašim.    Karla S.

Předchozí   Následující