právě tím, co o onom nadšení víme z pramenů nejbezpečnějších, na př. jak melodie z opery té rázem zobecněly a všude po Praze se zpívaly, nabývá zase vrchu domněnka jiná, totiž ta, že česká píseň ona, jejíž nejstarší stopou jsou varianty ve sbírce Ritters-berkově obsažené, jest výmluvným dokladem a trvalým následkem tehdejší popularity Mozartovy mezi námi Čechy. Ostatně ani tím není ještě věc vyřízena. Nápěv EN. 495 má totiž v lidových písních našich příbuzenstvo velmi četné, od něhož odloučiti se nikterak nedá; zdá se mi proto pravdě nejpodobnějším mínění, že ona nad jiné četná skupina lidových nápěvů našich nikterak nevznikla teprve následkem kavatiny Mozartovy, nýbrž že jakási podobnost skupiny té s novou melodií operní (je lhostejno, zdali podobnost ze společného pramene pocházející nebo nahodilá), jednak kavatinu učinila zvláště oblíbenou, jednak zjednala jí snad i vlivu na vytvoření nového jednoho variantu melodie staré, t. j. na vytvoření oné písně EN. 495.

Co se týká nápěvů dvěma rozličným národům, zejména ovšem sousedním, společných, jest pochopitelno, že celková povaha a hodnota lidové hudby tím nikterak citelně se nemění a neruší. *) Ba ještě více: sluší zde opakovati důrazně, že lid hudebně nadaný trvalým majetkem svým nečinívá pravidlem to, co by se vkusu jeho příčilo, že přisvojuje si vždy nejraději živly příbuzné, sympathické; živly cizí pak, povaze jeho nesvědčící odpuzuje a časem zavrhuje, jestliže jakoukoliv cestou do zpěvů jeho byly se kdy vetřely. Zejména jest zajímavé pozorování, jak z lidového nápěvu z cizích luhů přejatého stává se variant, jenž teprve odmítnutím toho, co obecnému sluchu méně svědčí, zabezpečuje trvale nový zisk. V takovém případě na př. český lid odstraňuje předtaktí německého nápěvu a začíná hned těžkou dobou taktu, kdežto naopak zase lid německý předtaktí takové k českému nápěvu spíše přidává. Nejznámější doklady poskytují české písně: „Když jsem k vám chodíval přes ty lesy" (EN. 283), „Nestůjte mládenci pod okny" (EN. 469) a „Co pak ti naší dělají" (EN. 68), které vesměs začínají plným taktem, kdežto paralelní nápěvy německé: „Es ritten drei Reiter zum Thore hinaus", "Zu Lauterbach hab ich mein Strumpf verlor´n" a „Es zogen drei Bursche wohl über den Rhein" užívají předtaktí.**) Pozoruhodno jest, že i starý nápěv „Elško milá srdečná" v českém znění začíná těžkou dobou,