vízeti (= plísniti); gdo je stižen, ten je vízen (přísl.); vostej-dat se (= styděti se).

Jako s celým jazykem dějí se na předním místě se zásobou slovní změny. Tato změna má svou příčinu v tom, že mění se vnější okolnosti, jimž člověk hledí svou řeč přizpůsobiti. Nové názory, nové ideje, nová zřízení sociální, nové zkušenosti, změněné zaměstnání, nový způsob života, nové produkty industrialní a hospodářské atd. vyžadují si i na řeči svých změn.

Všimněme si některých změn, které udály se skoro před našima očima, na př. v naší venkovské domácnosti. Pod pecí prostíral se krb, ve kterém se topilo z věnčí a to v prsku, jehož otvor slul nístěj, hrnce podávaly se na oheň rasoškama. Obyčejně vařily se d u-mlíky, na popelu pekly se podplamenice, dále halužky. Ve zvláštní přihrádce v polici bylo uloženo křesivo, skládající se z křesadla a troudu. Pomocí tohoto rozsvítila se louč a zastrčila do čakanu nebo stojanu; kroupy si dělávali doma sami na stoupě.

Přišly jiné zvyky a obyčeje. Srovnejme na př. dnešní svatbu se svatbou ještě asi před 20 lety; dnešní má ráz více vyrovnaný, kdežto ona byla zvyk specielně český, při ní bylo na př. o půlnoci čepení nevěsty, zvyk to významný tenkráte, když vdané nosily na rozdíl od svobodných jiné čepce.

Jiný způsob při slavnosti přástvy, kdy ženské, zvláště vdané, strojily zábavu, zejména „kúžel", při které společně usmažily ratolest, pečivo upravené na způsob stromku. — Jiné takové mizící zvyky o výročních dnech, o vánocích, Třech králích, velkonocích, o Filipě a Jakubu. Vše to znenáhla mizí a s tím zároveň i výrazy odborné.

Podobná změna nastala na př. i při zaměstnání. Jak rozmanitý byl pochod při spracování lnu! Práce ty už přestávají a s nimi mizí z pokladu jazykového veliká zásoba slov. Len když trochu povyrostl, musel se proplejt; když dozrál, trhá se; malé hromádky slují hrstě; ty svazují se ve votepě; pak se prostírá; kdo při tom rozhazuje hrstě prostěračkám, babí (pro mužské platí babení za posměšné), pak se sbírá, hlauky se omlátí a znovu se prostírá, aby umok. Po té sušil se v sušírnách. Najaly se tředlinky. Jim mačkali mužští na kozlu mačky, které tředlinky třely na po-těračkách (trdlicích); dvě hrstě skroutily se dohromady v žemně; půl kopy žemní svázalo se ve svazek; deset žemní slulo povesmo Scuchaný, polovytřený len při tom slul babiny; drobné odpadky pazdeří. Vytřený len se na vochli vochloval a z něho dělal se kúžel pro toho, kdo přad na kolouratě. Co se při tom scu-chalo, bylo jednak pačesy (tvrdý len na pytle), jemnější koudel. Pro přadleny na břeteně (někdy též na kolouratě) dělaly se na vo-chličkách kracky. Na břeteno dolů dával se přeslen. Malý