doby nějaké, berouc k tomu ostálý tvaroh, který rozdrobí na menší kousky, osolí a nakmínuje, při čemž do jeho vrstev naklade zmíněných homolek sušených. Sýr pak se časem proleží tak důkladně, že ze spodních vrstev zbývá na konec čpavá, hustá tekutina; ale i ta chutná domácím velmi dobře.

Říše bylinná, která, jak jsme viděli, dodává našemu venkovanu největší část vší potravy, poskytuje mu také žádoucích pochoutek. Sem smíme počítati i houby, kterých si váží zvláště tam, kde je lesů poskrovnu. Náš lid sbírá hřiby, kozáky, křemenáče, klouzky, pod-doubníky, lišky, kuřátka, špičky, kominíčky, zelenavě bílé holoubky, syrovinky a na podzim zelenky; chutných ryzců všímají si jen ti, kteří je dovedou speněžiti. Houby upravují k jídlu na kastrole, při čemž chudší spokojí se trochou omastku, solí a kmínem, kdežto zámožnější selka dopřeje si k tomu také několika vajíček.

Zásobárnou pravých pochoutek však jsou domácí zahrady, sady a stromořadí v polích a kolem cest. Zde nalézají nejen děti chutný pamlsek ode dní, kdy se první třešně vítovky zapalují, až do pozdního podzimu, kdy se česají zimní hrušky a jablka, ale i staří rádi sem zajdou pookřát po práci a pochutnat si na šťavnatém plodu. V době Česání jest na zahradě nejveseleji, nejživěji pak jest tam, kde se nalézá sušírna. Tam se sejdou česající na pečárky a zápečky, jak se zovou sotva na polo sušené švestky, a děti chodí tam kromě jiného také proto, aby pozorovaly, jak babička krájí k sušení křížaly, na kterých si ony tolik libují. Druhdy, když u nás ženy ještě přá-daly a když ani přástky nebyly věcí neznámou, brávaly si přadleny nakyslé křížaly na os1inky, potřebujíce slin na svíjení niti, soukané s kužele nebo hřebínku. Na křížaly krájejí se horší druhy jablek a padavky, které se nedají zachovati.

Také o ořechy není v našich zahradách nouze, a jsou zvláště veliké stromy vlaského ořechu četny; z nich papírky, mající slabou skořápku a plné jádro, jsou nejvzácnější. Ale i lískové oříšky a tu a tam též panské punčošky, vyznačující se velikým jádrem červeného povrchu, daří se v nejednom sadě a dozrávají pro dobu vánoční kdesi u plotu, kde také bývají keře angreštu, ryvízu a malin. Ba i černý bez, z jehož prutů hoši robí bouchačky, stříkačky a skřínky na ptáky, poskytne pochoutky. Z mladého květu jeho upraví se kosmatice tím, že se květ omočí v řídkém těstě a pak se osmaží. Chuti jest to mdlé. — Po plotě vinou se obyčejně též šťavnaté turky nebo melouny, jejichž jádra hoši v zimě rádi vylupují. — Jak patrno, dovede štědrá příroda a přičinlivá ruka hospodářova opatřiti i té dětské drobotině žádoucí a laciný pamlsek pro kteroukoli dobu ročni.