tvrdo a různě zbarvená. Kromě barviv umělých užívá se k tomu nej-častěji přížinků z ozimu nebo slupek cibulových. V domích, kde je čeládka, patří všechna vejce, která slepice snesou na boží hod velikonoční, hospodáři, která o druhý svátek, služkám. Je-li ve statku služek několik, patří ta vejce „mladšince", která má drůbež na starosti.

O svatodušních svátcích nevyskytá se pečivo nebo pokrm, kterého bychom také za jiných příležitostí nenalezli. Koláče, ovšem ve skrovnější míře a chatrnější hodnoty, pekou se jako hlavní pečivo těchto svátků v sobotu před božím hodem. Pro chasu upraví hospodyně tou příležitostí poprvé mětynky čili hnětynky, kterých se jí pak dostane ještě o obžinkách a posvícení. Dělá pak se mětynka každá na celý pekáč ze dvou na sebe položených, mírně rozválených plátů, mezi něž jako náplň dává se mák s mandlemi a hrozinkami. Na vrch nalepí hospodyně různé okrasy těstové, listy, hvězdy, ptáčky a p. a pak vše omašluje. Posvícenské mětynky bývají nejúpravnější, nejspíše proto, že posvícení bývá po žních a v ten čas je všeho hojnost. Děvčata odvděčují se jimi o zlaté hodince mládenci, který je při tanci hodně prováděl; že jest to zároveň jakýsi dáreček z lásky, netřeba podotýkati.

Na posvícení peče se různého pečiva, hlavně ovšem koláčů, množství veliké. Hospodyně posýlá je jakožto „zváče" po přátelích a známých doma i přes pole, a oni neopomenou jí za stejné příležitosti oplatiti. Ve světnici stojí mísa stále koláči naplněná, aby každý, kdo přijde, mohl si vzíti. A koláče jsou takové, jaké se dělají krom posvícení jen o pouti tam, kde vůbec pouť se slaví. — Ze zbytků těstových a z „vejškrabků" urobí hospodyně míchanici, t. j. mětynku, do které naklade zbytky všech koláčových náplní, tvarohu, máku, povidel a jablek dílem vedle sebe, dílem na sebe i s mandlemi a hrozinkami. Po posvícení, když stvrdlo ostatní pečivo, kterého hospodyně nepotřebovala na „vejslužky", zůstává míchanice ještě šťavnatá a proto chutná dobře.

Zmíněné vejslužky dostávají hosté, když odcházejí z pouti nebo z posvícení, a nemohli-li se vůbec dostaviti, pošle jim je hospodyně, jako jim dříve poslala zváče-koláče. Posýlá-li se výslužka (děje se to na talíři v ubrousku, jehož cípy nahoře jsou svázány), musí býti hojnější; kromě koláčů a kusu mětynky naleznou tu obdarovaní i nějaké to husí stehýnko, půlku kuřete, kus kachny a j., zkrátka ukázku všeho, co z tučné hostiny zbylo. Jestliže koláče již zatvrdly, nevadí to: dají se rozpéci do horké trouby a změknou hned. — Oběd po-svícenský skládá se z masitých krmí všeho druhu; Vavákovská píseň u Erbena (Písně str. 91—92) dosti zevrubně je vypisuje — výhradné posvícenského však není mezi nimi nic.

O sv. Martině pekou se ode dávna rohlíky, které sice nejsou tak útlé, jako pekařské, ale za to tím vydatnější; zhusta bývají také plněny povidly, tvarohem a p.