str. 396
Jednou šel se soused Opatrný v R. koupat. Když se svlekl a do vody pohlédl, spatřil tyčku, která se dvanáctkráte zatočila a zmizela. Před ustrašeným mužem stanul vodník a ptal se, kolik jo hodin. Ten v leknutí řekl, že devět. „Máš štěstí," zvolal ,hastrman', „kdybys byl řekl dvanáct, byl bych tě utopil." Soused se rychle ustrojil a spěchal domů nepozoruje ani, že má šaty celé krví postříkané. Když přišel domů, skvrny se ze šatstva ztratily. — U Mnichova Hradiště křičíval vodník pod mostem: „Už se hodina blíží a žádný nejde;" nepřišel-li se nikdo v poledne koupat, bylo mu líto, že nikoho utopiti nemůže. — • Kdo se však chce v poledne beze strachu koupati, opatří si proutek lískový, před slunce východem na Velký pátek uříznutý, a vodník ti neuškodí.*) Také tomu se nic nestane, kdo vstoupiv do vody třikráte se jí napije a při tom se třikráte křížem požehná. — Někde si nalijí děti třikráte vody na hlavu a přehodí se hrstí písku, by k nim „hastrman" žádné moci neměl. — Kdo při koupání jí, toho vodník utopí. — Kde roste leknín, jejž někde jmenují „hastrmanovo kvítí", nemají se děti koupati; vodník by je strhl do hlubiny. — Kdo snědl srdce z hada před sv. Jiřím chyceného, neutopí se — Děti, které mají na krku nebo na rukou červené stužky nebo provázky, neutonou, ani jich vodník v ryby proměniti nemůže, kdyby do vody spadly. — Škapulíř nebo dotýkaný obrázek dávají starostlivé matky dětem, když se jdou poprvé koupat, aby neutonuly. — Měsíc červen jest pro koupání nešťastný. — Na sv. Bartoloměje vymočí se jelen do vody a proto se nemá již nikdo koupati. — Hojné žně má „hastrman" v létě. Na koupající se líčí síť tak tenkou, jako pavučinu.**)
Posud často slyšeti jest: „Děti, nelezte do hloubky, padnete ,hastrmanovi' do sítí." Proto děti, nežli vkročí do vody, mají se poznamenati znamením kříže, a to po třikrát, a zároveň na vodě tři kříže udělati, by k nim neměl vodník moci. — Kdo spatří „hastr-mana", ať má přichystané tkanice barevné a hodí je do vody. Vodník dychtiv jsa věděti, co do rybníka vhozeno bylo, vskočí tam, zaplete si nohy tkanicemi a nemůže ven; zatím jest možno utéci.***) — Vodník má největší sílu v živlu svém — v „mokře", kdežto na „suchu" jest tak sláb, že ho přepere 9 much. — Na den 7 bratří jest „hastrman" velmi silný; toho dne utopí se prý 7 lidí; proto se pověreční lidé nekoupají. Kdo se v den sv. Petra koupá, utone. — Na neděli Smrtelnou nemá dítě k vodě choditi, neboť v ten den jest vodník tuze zlý.+) — Na sv. Prokopa nekoupe se lid, poněvadž je to svátek
*) Proutky kočiček, svěcených na květnou neděli, jsou velmi užitečné, jmenovitě možno jimi utlouci vodníka, když chce člověku škoditi. (Vesna V. č. 8.)
**) V pátek odpočívá vodník; jest to jeho svátek. Mužík sedí na břehu a spravuje síť; pak se učeše, vyčistí šat a spí. V ten den je vchod do jeho říše otevřen a nestřežen. (Grohmann: Sagen aus Böhmen: 149.) ***) Č. Č. Mus. 1855. 46. +) Grohmann: Aberglauben aus Böhmen und Mähren, str. 13.
|
|