Jednoho dne navštívili jsme všichni tři velebný Radhošť, kde nás zastihl déšť až příliš vydatný; promokli jsme i s průvodcem dokonale Bohužel, náš Sušil tenkráte nastydnul, a, jak říkával, utržil sobě zárodek předčasného odchodu na onen svět.

Mnoho bylo těch, již pohádky a pověsti vypravovali tak plynně a bezvadně, že jim bylo radosť naslouchati, a vypravování to po nich dobře psáti se dalo pro tisk. Nejlepším vypravovatelem byl chudobný nádenník Kroupa, jenž do školy nechodil, a tudíž ani čísti ani psáti neuměl.

V národních pohádkách a pověstech začasté narazilo se na pověry druhu rozličného. Počal jsem tedy pátrati i po pověrách. Pátrání to však nevalně dařilo se mi léta prvého. Nábožní vypravovatelé ostýchali se zevrubně vypovídati pověry. Léta příštího bylo pak lépe.

Takovým způsobem podařilo se mi za dvoje prázdniny sebrati a po prvé roku 1854 v Brně tiskem vydati 124 národních pohádek a pověstí z okolí rožnovského na Moravě; pověry a hry prvně uveřejněny byly v „Časopise Matice Moravské". Podruhé vyšly tyto utěšené kvítky národní poesie na Rožnovsku v Kobrově „Národní bibliotéce" ve dvou dílech roku 1874.

V okolí rožnovském sbíral jsem osobně; současně však vyzval jsem i jiné sběratele ku práci té. Během dvou let poslali mi sbírky své: důstojný pán Jan Pleskáč, nadaný spisovatel a horlivý dělník na vinici Páně, jenž jako kněz jubilár, konsistorní rada a farář v Olešnici dne 26. července 1873 zemřel, sbírku pohádek a pověstí z, okolí olešnického, a důstojný pán Karel Orel, farář také již v Pánu zesnulý, sbírku pohádek a pověstí z okolí kamenického. Tyto dvě sbírky teprve nyní tisknou se v knihtiskárně Cyrillo-Methodějské pana V. Kotrby v Praze; pro jinorodé povinnosti a práce literární nebylo lze vydati je. Budou tvořiti díl III. a IV. Moravských národních pohádek a pověstí. — Čtvrtou sbírku z okolí sloupského z těch samých let pochodící zůstavil nám dne 26. března 1892 v Pánu zesnulý a přebolestně želený biskupský a konsistorní rada, farář v Doubravici na Moravě, slovutný spisovatel a básník Jan Soukop. Sbírka ta, dá-li Pán Bůh, vyjde jako V. a poslední díl „Moravských národních pohádek a pověstí".

Důležitost národních pohádek a pověstí z okolí rožnovského při prvním i druhém vydání bez výminky velmi příznivě ocenili a posoudili časopisové naši. Ale i jinakých pochval dostalo se jim. Hned po vydání prvním navštívil mne s profesorem Suši1em a Matějem Procházkou v Brně dějepisec ruský, magister slovanské filologie, roku 1872 zemřelý Aleksandr Feodorovič Hilferding a mluvil: „Já jsem bezpochyby nejbedlivějším čtenářem vašich národních pohádek a pověstí. Přečetl jsem je od začátku až do konce s nůžkama v ruce. Jeden výtisk skvostně vázaný zdobí knihárnu