ním prohlédnutí kořisti hrobové v rozličných musejích z těchto hnízd jde na rozum, že takový způsob pohřbívání trval velmi dlouho a že se v rozličných dotčených krajinách od sebe příliš nelišil. Z toho následuje jakási jednota duchovní, společný původ v prostranství veleobšírném. V knihách německých jsou to prý Germáni, kteří po vůli německých učenců jednou se dali vytlačiti Slovany, aby je zase znovu ve středověku podmanili. Nic jim zde nevadí chudoba, kterou Slovanům tak rádi přisvojují.

Chceme projíti nejčelnější naleziště a vystopovati pokrok a rozličnost forem, jaká se dá znamenati v nalezištích často daleko od sebe vzdálených, majíce na zřeteli klassicky vyvinuté památky luži -ckého rázu v Lužicích. *)

V nejstarších nálezech toho rázu bývají nádoby dvojmo komole kuželité, přikryté mísami v podobě úseče kulové (Vrdy, Sove-nice), vedle toho bývají hrnce baňaté, vyšší, s málo súženým hrdlem. Dále sem sluší menší nádobky dvojkomolé s rýsováním trojúhelníků šikmo čárkovaných nad největším vydutím. Pak nádoby s hrdlem svisno sestupujícím a silným vydutím uprostřed, kde bývají někdy šikmo vtlačené prouhy. Hned pod hrdlem bývají málo vysedlá ouška. V nálezech slezských a lužických. vynikají v tomto období džbány a koflíky s puklemi kruhovitě věnčenými. Nádobky stávají nezřídka na oblé, komole kuželité nožce. Mísa mívá okraj, jakoby sem nalepil stočený pruh hliněný. Vůbec lze nejvíce shodnosti znamenati s nádobami staršího rázu hallstattského. Milodary jsou nej-častěji pazourkové šipky a nože, bronzové jehlice a drátky, nožíky a valounky.

V druhém období znamenáme, že se nádoby (terriny) stávají jednak štíhlejší, jednak zdobnější. Vysoké nádoby, uprostřed nejvíce vypouklé, úží se úměrně k hrdlu, ucha vycházejí z okraje nádob a často vysedají nad ně (Rosice, Týniště). Šikmé čárkování bývá častější a kromě toho na plochých miskách s hora dolů táhnou se pruhy vtištěné a v dolní části jsou mezi nimi taženy soustředné oblouky (Mohelnice). Ku zvláštním nádobám náležejí ptáčkovité, lahvicovité a soudečkovité řehtačky av Lužicích též vykuřo vadla dvojitým zvoncům svrchu srostlým podobná, s děrami ve vydutí proříznutými.

Chudičké milodary jsou poněkud hojnější, bronzové ohnuté jehlice s hlavicemi a též prostě stočené, prsteny, náramky, malé zá-vitky, krátké válečky, vzácnější srpky s bradavicí (Libochovany), též knoflíky. Náramky mívají průřez jako C anebo jako D s ozdobami vybitými v podobě jedlového jehličí, někdy též s rýhovanými trojúhelníky.