Podobně i hroby, groby, rovy, rovišče a rovně máme po celém Slovanště i v krajinách druhdy slovanských.

Též názvy místní v kmenech žár, svar, boh, bog, lib, ljub mají význam utajený. Již zřejmější jsou Stráže, Strážiště, Hrady, Hradiště, Hradska; jen že často přestrojena v ústech neslovanských na straš, rad.

Lid náš říká druhdy lesům a polohám polním „v hrobech*, „v hlavách", „na smutnoušku", „kněží háj", „v rovech", aniž by tušil, že jménem tímto zachována paměť památek v zemi ještě utajených anebo již rozkotaných. *)

Překvapující jest shoda místních názvů s nale-zisky, a poněvadž tato naleziska, zejména hřbitovy sáhají až do doby, kdy ráz polabský ovládal, možno správně souditi, že i lid onen, jehož pojmenování srozumitelné zachováno posud i v kraji, kde mu již nerozumějí, žil zde v dobách, k nimž památky neomylně ukazují. Naše známosti z předhistorické topografie nejsou sice ještě spracovány, ale již z látky nyní sebrané lze činiti hořejší závěrky.

V Čechách nalezli jsme nekropole polabského rázu v Třebe-šicích u Kutné Hory (kde jsou i pozdnější kostrové hroby latěnské), nekropole u Třebechovic, hrobní nádoby u Třebešova, vrch Hořanky u nekropole ředické a v sousedství Roveň; pohřebiště s bronzy a popelnicemi zjištěno též u Třebestovic na Českobrodsku, od Třebešic Německých při Ohři nachází se ve sbírce p. Štěpána Bergra obsah hrobu s popelnicí a dvěma kruhy s puklicemi hlemýžďovitými, řetěz, kruh z lignitu a dvě obručí otevřená s paličkami, tedy rázu laténského. Na Moravě známe veliké pohřebiště polabského rázu u Mohelnice, v. mnohém měnickému podobné, obě hlavně ze středního období. Také v Dolní Lužici objeveno rozsáhlé pohřebiště lužického rázu u Trebus (kr. lukavský), jiné u Treppendorfu a blíže Triebelu, všecka rázovitá, polabská; také u Stargradu blíže Gubenu více nalezišť takových zjištěno. Podobně u Mogilna v Poznaňsku.