str. 478
Lanžhoťanů, které laskavě nám zapůjčil pan prof. Jos. Klvaňa, lze veškeré ty různosti dobře seznati. (Obr. čís. 4L a 42.)
Ze všeho předešlého dá se tedy zjistiti, že celkem jsou na kožiších slovenských tři druhy střihu:
1. Střih starý válcovitý na kožiších blánových;
2. střih župicový, taktéž na některých blánových užívaný a
3. střih rokokový na většině povlakových kožichů přicházející.
Že šuby lanžhotské nemají nějaké zvláště staré formy, tedy snad ze středověku pocházející,
je tím dovozeno. – –
Konečně ukončíme stať některými poznámkami o pokrývkách hlavy a o obuvi.
Na Slovensku je nepřehledná řada forem kloboukův a kloboučků v užívání, jakož i několik druhů čepic; ze všeho však nejstarší zdají se mi tchořovice, neboť přicházejí téměř všady na Moravě i v Uhrách a nenosí-li se, tedy se staříci aspoň dosud na ně upamatují. čepice ty jsou celkem téhož tvaru jako naše české selské tchořovice, mají soukenný střed, čápku vlastní, a asi na 10 ctm. široké kožešinové lemování s ozubem; nejvíce pošity jsou tchořovinou, užilo se však někdy i černé beránčiny, tak na př. na Trenčansku, kde vlastní čápku končí veliký polokruhový chomáč, provedený z několika různobarevných harasových druhů vln, jemuž se říká „pochválen". Na Moravě převládá malý klobouček většinou stužkami, třepením a umělými i rostlými květinami bohatě ozdo
bený; v zimě nahrazuje ho začasté beranice z několika dílů černé
beránčiny konicky sešitá.
Obojí pokrývku zdobí si šohajové kosárky, dlouhými to bílými
kohoutími péry. (Viz obr. čís. 30, 41.)
