brodu. Trubač v předu hlučné fanfáry vytrubuje, provází chasu ke brodu i pak při projížďce vsí.

Večer, když po celé vsi se večeří, chodí po staveních obecní pastýř. Má li sebe dva hudebníky, kteří na dvoře zahrají verš „Narodil se Kristus Pán". Pastýř vejde do seknice, dá pozdravení a říká: „Aby nám Pán Bůh nebeský nadělil prasátka, jehňátka, telátka, hříbátka, housátka, kuřátka, kačátka. Aby nám Pán Bůh nebeský dal zdraví, požehnání a po smrti nebeské království. Vinčuju Vám šťastné a veselé svátky." Když říká „prasátka, jehňátka atd." při každém jméně hodí po několika zrnech hrachu na zem. Ten hrách hospodyně pak sesbírají a dají slepicím a husám, aby nanesly hojně vajec. Pastýř dostane koledy vánočku, ořechy a jablka. Dětem na štědrý den se říká: „Postěte se uvidíte večer zlatá prasátka." Toutéž dobou, kdy pastýř chodí po vsi, chudí lidé zpívají po staveních „kolady", aby nějaký dárek dostali.

Při večeři každý ze stolujících sype před sebe na stůl trochu soli. Čí sůl zvlhne, ten do roka zemře. Zbytky od večeře rozsévají v zahradě, aby vyrostla „řimbaba" a pod stromy, aby nesly ovoce, a říkávají: „Slívičky, hruštičky, pojďte s námi k večeři, abyste vy nás také pozvaly ku své hostině." I trávníčku nese se výslužka se slovy: „Travičko, až ty budeš zase mít, bude naše kravička s tebou jíst." — Na „Mláďátka" jde ráno hospodář k loži dítek, budí je a ptá se jich, kolik bylo mláďátek. Nevědí-li, vyšlehá jim metlou od sv. Mikuláše a připomene, že jich bylo 44.444. — Kdo jde na „Sylvestra" o půlnoci na most, uvidí, jak se pere starý rok s novým. Kdo se na „Nový rok" umyje mlékem, bude celý rok hezký. Přijde-li v ten den ráno dítě do stavení, přináší štěstí celému domu.

Nežli jde dívka spát, dá si pod polštář tři lístky. Na jeden lístek napíše jméno pána, na kterého si „myslí", na druhý „neznámý" nebo „cizinec" a třetí je čistý, prázdný. Vytáhne-li čistý, zůstane starou pannou. Při pečení housky dbá kuchařka, aby houska donesena byla od pekaře neporušená. Kdyby se cestou nalomila nebo dokonce zlomila, kuchařka do roka zemře.

Na štědrý den ráno vytáhne hospodář ze sousedních střech tři stébla, aby slepice nezanášely. Když se upečou první koláče, jde čeledín koláč sníst do konírny, druhý zas do chléva, třetí na zahradu, aby se dobytek dařil a aby bylo hodně ovoce. Když se setmí, jde hospodyně zvát včeliček, ptáků, stromů, slepic, dobytka a všech živočichů na večeři. Pod stůl dají se sekery křížem a každý si na ně položí nohy, aby se v budoucím roce nepořezal.

První upečený koláč se dá příchozímu — aťje to kdokoliv; ale ten nesmí se upejpati. Sní-li ho, tím lépe, aspoň se „boží dar" povede. Děvečky poslouchají u chléva, co dělají krávy ; bučí-li, bude hodně pastvy. K večeři bývá: Polévka pražoná s chlebem, kroupy s hrachem (svarba), nebo jáhly se švestkami a někdy se švestkovou omáčkou. Dívky loupají jablko na jeden ráz; přetrhne-li se jí slupka, zůstane starou pannou Sloupne-li jablko zcela, pře-