i tu podkuřuji, aby se ten rok vdala, lichotivým a žertovným praním to provázejíce.

Jistá trojhranná kůstka z hlavy rybí (čílko) uschovává se proti uhránči-vosti. Děvčata zpytují na štědrý večer, které z nich se dříve vdá. Vytahují totiž ze střechy etébla po třikráte a podle sudého nebo lichého počtu stébel soudí, že dostanou buď mládence nebo vdovce. Stébla však musejí se vytahovati ze střechy třetího stavení, ne z domácí. — Třesení bezem a plotem se u nás již opomíjí z bázně, by se nic zlého nepřihodilo. Stalo prý se totiž jednou, že na slova dívky „třesu plotem" ozval se neznámý hlas: „Já zatřesu tvým životem!" a něco uchopilo se děvčete a několikráte jím zatřáslo, že toto hrůzou celé bez sebe domů přiběhlo a kolik neděl z toho stonalo, ba div z toho smr nemělo. Jinde opět na slova „štěkni pes" ozvalo se něco: „Plné necky střev!" a dívka uleknutá dala se do útěku, upadla však a poranila se o kůl. — Aby byl pes věrným strážcem domu a se netoulal, otočí jím hospodář třikráte kolem trnože říkaje: „Drž se, pse, tohoto domu, jako se drží ta noha tohoto stolu!" Někde točí hospodář psem kolem vlastní své nohy, drže jej za ocas a opakuje třikráte: „Drž se, pse, tohoto domu, jako se drží má noha mého těla!" O půlnoci mluví všecka zvířata lidem srozumitelnou řečí. Jistý pacholek slyšel na vlastní uši, jak sobě koně povídali, že povezou pozejtří „těžký špalek" a vezli: zemřel téže noci hospodář, jehož tělo pak koně na hřbitov odváželi. O štědrém večeru tropí čarodějnice hlavní své rejdy — hlavně na křižovatkách — lezouce po zpátku na kříž a pod. Proto se ten večer před štědrým dnem. vykropuje celé stavení svěcenou vodou, zvláště chlévy, aby se zabránil čarodějnicím přístup a dobytek před jejich kouzly se ochránil. Na mnohých místech odhánějí je na štědrý večer od stavení tím, že střílejí z okna nebo s prahu, říkajíce, že „střílejí čarodějnice". O jitřní možno čarodějnice spatřiti v kostele, díváme-li se skrze vínek, udělaný z ratolesti višňové, na sv. Barboru uříznuté a v studené vodě až do štědrého večera chované: čarodějky obráceny jsou zády k oltáři. Taktéž je lze spatřiti skrze sukovou dirku staré rakve, v níž nebožtík ležel. Kdo si klekne o jitřní v kostele na stoličku po devět pátků dělanou, vidí všecky čarodějnice. Neradno však tak činiti. Kdosi prý tak udělal a čarodějnice-mu vyškrábaly oči.

Jak se povedou štědrovnice, tak se povede pšenice. — Kdo o štědrý večer nejdříve od stolu vstáti musí, ten taky půjde nejdříve z domu. Je-li to syn, buď půjde na vojnu nebo do světa; dcera se provdá snad. Je-li to čeledín, tedy půjde do jiné služby. — Zbytky a drobty od štědrého večera nechají se na stole a zaobalí se ubrusem. Druhý den před jídlem odnesou je do sadu pod stromy, aby taky něco od štědrého večera měly, řkouce: „Stromy a stromečky, nesu vám od štědryho večera drobečky, abyste nám taky daly tolik ovoce ko-rečků, jako já vám přináším drobečků." — Na štědrý den, když trhají a kuchají ryby, vem kaprovu žluč, dobře ji usuš, přidej k ní posedlen a čertův kořen, dobře to roztluč na prášek a ten prášek dávej každou novou neděli na tři špičky nože, ráno než slunce vyjde, sníst koním. Tak se jich celý rok žádná chřípěcí držeti nebude. — Na sv. Jana Ev. 27. prosince dává se světit víno, které proti všelikým čarám a kouzlům moc má. V tom víně smoč kus chleba a dej každé krávě kousek a můžeš být ujištěn, že jim po celý rok nižádný neučaruje. Koňům můžeš dát taky toho vína okusit, velmi dobře účinkuje a při nemocech pomáhá, zvláště v chřípěcí.