Od vánoc do velikonoc.

Památka sv. Tří králů. Odpoledne přede dnem sv. Tří králů přidávají si lidé ku věcem, které se v katol. kostelích světí, také „bobky" (plody vavřínu) a síru. Všech těchto věcí užívalo se při čarách. Na den sv. Tří králův a dny následující chodil „kantor" (později učitel) od domu k domu po farní osadě, aby katolickým hospodářům na dveřích nebo na jiném přiměřeném místě svěcenou křidou „tři krále" napsal. Psalať se pouze písmena začáteční K+ M + B, někdy místo „K" také „C". Za napsání „tří králů" dávala se koleda peněžitá, groš i více. Dávka tato prvopočátečně dobrovolná, stala se ponenáhlu zvykem a později povinností, Kde byla značnější koleda k očekávání, tu psala se písmena ozdobná, všelikými větvičkami, lístky a křížky proplítaiiá a mezi sebou spojená, za nimi neb pod nimi psal se letopočet. Někde doprovázen byl kantor kostelníkem, který s kaditelnicí v ruce obydlí vykuřoval; také ministranti bývali jako zpěváci činni. Při vstoupení do obydlí zpívali píseň: „Tři krále znamenali hvězdu, kterou jsou viděli" atd. (Kancionál Královéhradecký.) Píseň se zpívala tak dlouho, dokud nebyl nápis proveden. Když v pozdější době učitelům psaní „tří králů" bylo zapovězeno, nechtěli někteří hospodářové „koledy" odváděti, namítajíce, že pouze za „psaní tří králů" se platí a požadovali, aby se tak dále dělo. Na mnohých místech vyvolalo vymáhání koledy tříkrálové všelikých nepříjemností pro uživatele i pro povinníky.

Kdo na den sv. Tří králů před východem slunce sněhem se umyje, bude bílý: kdo se do vody pohrouží, nebude míti žádných nemocí Na ten den vy-kropuje se kolem stavení svěcenou vodou, aby „čarodějnice" neměly přístupu. Obyčejně po odpoledním požehnání neb i k večeru nastupují nové služky do služby. V týdnu tříkrálovém spolčí se tři děti z rodin chudších a chodí za krále oděné v osadě domácí neb také v sousední „po koledě", která se jmenuje tříkrálová. Děti samy říkají, že chodí „za tři krále". Královské roucho sestává z dlouhé řízy, kterou zastupuje bílá mužská košile, pozlaceným papírem olemo-vaná a z pláště, který jest upraven z červeného řásnatého šátku, na šíř přelo-ženého. Zoubkované koruně, postříbřeným a pozlaceným papírem polepené, a žezlu, jež obyčejně zastupuje kužel od přeslice, postříbřeným nebo pozlaceným papírem potažený, věnují děti — králové zvláštní péči. Jeden z králů, který má obličej a ruce sazemi natřené, nazývá se „černým"; chodí vždy poslední. Při vstoupení do bytu začnou všickni tři králové zpívati: „My tři krále, my jdeme k vám, štěstí zdraví přejeme vám" atd. (Nápěv i další slova jsou všude známa.) Po přednesení písně, postaví první z králů plechovou pokladničku na stůl, aby do ní domácí „koledu" vložili. Obdrževše dárek jdou tři králové o dům dále.

Den před svátkem sv. Tří králů světí se voda, křída, sůl a bobek. Svěcené vody se nejprve každý napije „proti zimnici", pak naleje se do kropenky, vykropí se celý dvůr, potom hospodář jde do poli kropit „vozimy" (žita a pšenice), aby „svatojánckej žene" jim neuškodil. Jiní chodívají kropit také až v předvečer sv. Jana Křtitele. I jinak během roku „tříkrálovou vodu" často u nás potřebují. Žehnají se jí každé ráno, každý večer, při každém kroku z domova, vodou svěcenou člověka na svět vítají a ona také neschází, když