str. 517
Skandinavien" hájil proti Steenstrupovi a j. náhled, že jsou dolmeny nordické mladší kjökkenmöddingů, ukazoval pak na některé charakteristické znaky, obecné celé evropské kultuře neolithieké, a prohlásil se pro existenci předbronzové doby měděné na severu Evropy. V debatě, která následovala, učinil Virchow důležité prohlášení, že vzdává se hlavně na základě aegyptských nálezů Flin-derse Petrie svého staršího mínění, dle něhož soudil, že kamenné nástroje, nalézané v hrobech doby bronzové, nebyly současně hotoveny, ale pocházely z dob starších. Rada Helm pronesl několik pozoruhodných myšlének k datování bronzů dle jejich chemického sloučení, Virchow podal dále rozbor bronzových pásů z hrobů zakavkazských. V sezení třetím rozpředla se veliká a velmi důležitá, směrodatná debata o nynější kraniometrii. Prof. Ranke podrobil známou shodu frankfurtskou nové kritice a vyložil způsob proměny stavby lebky zvířecí, opičí v lidskou. Při tom došlo k ostré polemice mezi ním a dr. Lissauerem, který se postavil na nové převratné stanovisko peštského anthropologa Töröka a odsoudil methodu frankfurtskou. Debaty účastnil se také s velmi případnými náhledy kustos Szombathy a R. Virchow, který velmi rozumně precisoval úkol nynější kraniometrie proti Törökovi, a při tom si za-polemisoval s francouzským způsobem měření. — Dr. Mies vyložil pak známou novou francouzskou techniku anthropometrickou za účelem identifikace zločinců („bertillonage"), kusios Szombathy nález skvostné situly z Göttweigu (Dolní Rakousy) a figurálně ozdobené popelnice z pohřebiště oedenburského v Uhrách. Velmi důležitá byla přednáška rady Gremplera o původu sponek typu dosud tak zv. merovinského. Původ hledati dlužno u Grothů, dokud bydlili v jižní Rusi a na Krimu, odkudž typ, přejav vlivy byzantské, rozšířil se do západní Evropy. Grempler navrhuje nový název slohu „germánského". Potom podal dr. Lissauer důkladný přehled rozšíření slovanských záušnic esovitých dle dosavadních nálezů, z něhož vysvítá, že je datovati můžeme v střední Evropě již do 5. stol. po Kr. (Keszthely, Sos Hartyan, Letenye, Kettlach), a dr. Jacob výsledky svého dosavadního studia o nordicko-baltickém obchodu Arabů ve středověku. — Příští sjezd bude se konati v Ulmu, v době, která se určí později. N.
Dr. Moric Hoernes. Die Urgeschichte des Menschen nach dem heutigen Stande der Wissenschaft Mit 22 Tafeln u. 323 Abbildungen. Wien (A. Hartleben), 1892. Stran 672.
Kniha tato vycházela v sešitech, jež byly sledovány s velkou účastí všech odborníků. Není také divu. Jeť spis Hoernesův skutečně prvním pokusem úplného vylíčení praehistorie Evropy na základě moderního nejnovějšího stanoviska, a proto také kritika německá pospíšila si po ukončení díla s nadšenými pochvalami Hned z předu musíme doznati, že knize p. Hoernesově nelze upříti velikého uznání, ale nehodláme také zatajiti výtky, které jsme ji po našem zdání povinni učiniti.
Ku sepsání podobného díla měl ovšem spisovatel podmínky velmi příznivé. Úřad, který zastává u dvorního musea vídeňského, poskytl mu možnost zahloubati se do materiálu, který jiný tak snadno po ruce nemá, poskytl mu možnost bádati systematicky v archaeologicky dosud neznámých nebo málo známých končinách jako v Bosně, v Istrii, v Příimoří, a v bohaté příruční knihovně musejní nalezl prameny ku líčení poměrů cizích. A tohoto fondu dovedl také plnou měrou využiti. Sečtělost spisovatelova, ačkoliv pramenů neuvádí, zírá z každé stránky, a k této vlastnosti pojí se neobvykle bystrý soud, schopnost kombinací, tak že některé části knihy jsou skutečně znamenité, zejména ty, v nichž je spisovatel tak říkaje doma, na př. části věnované praehistorii většiny zemí rakouských a Balkánu. — Obsah knihy podávati netřeba. Jeť to souhrn všeho, co hlavního a důležitého je v dosavadních výsledcích evropské archaeo-logie. Detaily jsou celkem správné, a až na několik bodů lze nám se vším
|
|
