Po zasetí uhrabou se meze a vytáhnou se na stráních svody, (stružky, jimiž odtéká voda při velkém lijáku). Když „boží dar" dozrál, nastává nová práce. Na votajky (okraje nedozrálého obilí) se nečeká. Obilí se u nás už nežne, nýbrž jen seká (buď kosou nebo hrabicí). Při sekání každý sekáč bere ráz a seká buď do ru1iku či na řádky (z obilí ven), nebo se přisekává (řádek pokládá se na stojaté obilí). Pšenice a žito se za sekáči hrsťuje, ječmen a oves se jen rouná. Když obilí uschlo, prostírají se pobřís1a, na ně nakládají se hrstě nebo hromádky (u ječmena a ovsa); hromádky se dříve nahrabujou. Dělají pak snopy a z těch posud někdy mandele. Ty naloží se na fúru (nejmenší je jen do žebřin, větší pod pouzu, největší pod pět vrství); tu třeba přitáhnout táhlem (silný řetěz, kterým se může fúra i zvednout). Po snopech zůstanou schrabiny. Fúra se ve stodole skládá a snopy se vrstvujou. Utroušené na mlatě obilí sluje vejtěrnej. — U jiných druhů postupuje se jiným způsobem. Ukázali jsme napřed složitý způsob práce při lenu. Suché semínko (t. j. jetel) se svaluje a podává se ve víchách podaukama. Cukrovka a brambory se táhají; zelí a cukrouka se klestí. —

Na podzim po zasetí dělají oráči na poli už jen převůrky; obyčejně orá se jen na jednu zápřež (nevypřahá se v poledne). Převorávat může se taky ještě na zámrz (když je na poli už [zmrzlý] površek).

Nástroje hospodářské slují potřeby. Patří k nim hak (teď už se ho neužívá), ruchadlo s ploužňaty; brány (brániště, kostra, ve které jsou hřeby); cestou veze se ruchadlo na smyku; koně táhnou za rozporku (1 kůň) nebo za váhy (2); voštěr (= ramena u zadku vozu, která se při vožení klad řídí vzadu provazem). Seká se kúsou nebo hrabicej. Ke kúse (travačce) přidělá se ke kosišti vob1ouček. Hrabice má nahoře vrh, na kterém jsou rožně; ty jsou zavrtány ve sloupku. —

V zimě soustřeďuje se práce ve stodole. Všimněme si jejího zařízení a práce v ní v naší době přechodné. Stodola je zpravidla dřevěná a pošitá došky. Prostor mezi trámy sluje vokno. Řada došků nebo šindelů činí šár; krajní latě pobity jsou šindelem a slují voperky; po kraji u voperků jsou došky zakulacené nahoře, záklasniky. Řeben je kryt buď šindelem nebo kalenicemi (též ka1enec, sláma v kalu, v hlíně namočená a přehnutá v prostřed na obě strany střechy). Uvnitř ve stodole je mlat; od něho jsou odděleny přístodolky voplotněj; svaz střechy sluje dolejší pátro, hořejší hambalky (hambalka); pro plevy býval oddělen pleunik; vrátně u stodoly zavírají se na petlici. — Práce uvnitř teď už má zcela jiný ráz nežli před krátkým ještě časem. Proto přihlédněme blíže k tomuto mizícímu výkonu. I ještě dost často ozve se nám jednotvárné skandování cepu. Lichý (pátý) mlatec je na vejpon (také hrnec na