růžový, štráfový, rukávový, vovčí hubičky; podle chuti más1ouky, kyselky, s1áďata, vinný jabka atd.; podle zemí a národů : slívy sedmihracký, kozačky. V novější době ujímají se jména od umělých zahradníků zaváděná, též mnoho cizích. U nás na příklad slovo švestka je teprve novější; místo toho vždy slíva. Z jablek suší se kříža1y; sušené ovoce pohromadě zavařené (slívy, hrušky a křížaly) sluje třís1o; neúplně usušené ovoce je zápečka; přesušené spouchlik (spouchnout slívy); šťáva steklá při sušení sluje kocvara; ze sliv i jablek vaří se ka-palice. Spadlé ovoce nedozrálé je pádič. Při česání musí se dát pozor, aby se nedělalo mnoho mačíšťat (ulomené čerstvé konce větví — původně zmačkaná hrst lenu); když jsou na stromě rundalce (celé hrozny ovoce), větve se lámou. Seschlý pestík u ovoce je bubák nebo šomolka; jehnědám říká se kočička (zejména z jívy). Cibule vážou se ve vrkoče. Z četných výrazů v domácnosti užívaných uvádíme jen některé : třída u chleba zvoštírá, je vokora1á; zbytky jídla jsou nedojedky; přední mouka, která se vodbere chlebový, je vejražek; z něho dělají lívance, sladký placky (nezcházené, bez kvasnic), do1ky jsou-li posypány na vrchu suchým mákem a solí, slují krušniky; velká buchta peče se na babouce s čičákem. Před svátky pekou se koláče: vedle obyčejných dělají se skládanice (zabalené povidlo, aby koukalo ven), netynky (velký koláč), štědrounice, mazance. Dříve mívali k snídani kyselo nebo vodouku (oukrop). Hostům od svatby dává se domů vejsluha; od křtin vodmladek (od některých jídel). Do jitrnic musí se napřed udělat prejt (celý obsah jich); také drob; droby — jitrnice samy i jelita. Když má kráva tele, dají se zdojky prasatům, z druhého mléka dělá se vrzanec. Ze skořápek vaječných dělají vejdumky a děti strojí z nich na smrtelnou neděli „smrt"; potřepek (= vejce snesené bez skořápky); slepice mají típek (nehtovitý obal na špičce jazyka). Mléko někdy se skřípne (srazí při vaření), skříplik. Místo na plotně, kde se nejvíc vaří, sluje nad palivem. Z jiných významů po různu: utěrák = ručník; srez (škopek na nohách, v němž se meje nádobí), voda zbylá od mytí nádobí sluje splašky nebo s1euky; hustá špinavá voda vokal. Nádoby musí se mýti nejvíce v outorách, kde se konce dluží stýkají se dnem; v horku prázdný hrnec vy-prejskne (vyloupne se glejt); krbaň = proutěná kulatá košatina pro peří; 1ub = kulatá košatina, do které se nasazují husy; slepice nasazují se do kukaní (košatina krytá i nahoře). V zimě řežou se ze slámy do bot sto1iny, aby tak nezáblo. Vosňák = poříz; při velké tíži zdvihne se nejvíc, když se veme sekyra na třmen, (dá se plochou pod předmět a pak se zdvihá koncem topúrka dvojitou pakou). V chlívě jsou tesy (stání), jednotlivé koce jsou odděleny hrdlením; na pastvě spínají se koňům nohy spěnákem;