Předchozí 0551 Následující
str. 548

plachta travná má štyry picasy; křížovec (šátek uvázaný přes čelo), podbradek (šátek uvázaný pod bradou přes temeno, zejména u mrtvého). Schátralá cesta má vejtluky; dávají do nich kvarčáky (zvlastní tvrdý pískovcový kámen), aby to tak nedrňkalo. Ve sněhu dělají se šlápoty; velká futeř způsobuje v zimě ná-věje; po velkých mrazech bývá vodleva nebo vob1eva. Za-padá-li slunce do záškleby (vodorovný pruh mraků v dálc ), pršívá ; rovněž je jistý déšť, když se dělají podymy (páry po dešti v podobě obláčků nad lesy). Svědí mě dlaň (= svrbí); štiká se mi, někdo na mě vzpomíná (= mám šlukačku); důp1esit (= důrazně tvrditi); ponísat (= s dychtivostí jísti); prořítit se ze spaní (= probuditi) ; von je zabštilej (kdo zdá se na oko dobrák, ale je zlostný); je původnej (= povolnej); chodí jako mouten (původně tuším pomačkaná ale nevytřená hrst lenu); přespolit*) někomu něco; zgracnout (= vzít za svý) ; v plotně ještě to hoh1á (slyšený zvuk plamene); venku někdo hohlá (= mluví přitlumeně, zejména z dáli); v plotně už vymrk1o (= vyhaslo); kdo přetrhne nějaké vyjednávání o koupi, svatbu, spáči se nebo zrazí se.

Usmolené kalhoty slují brslenky (původně byly to koženky), nosí se na šlích; hazuka je plášť, který se umrlému dává do rakve Kdo si máchá mnoho ruce, má je rozsedaný, nehojí-li je, udělají se mu na nich šklíby (též o rozpukané zemi); kolem nehtů dělají se někomu záděry; pod prsty u nohy bývají podlomky. Vopaskem drží se kalhoty h vopasích. Kdo má loupání v hlavě, má oustřele; souchotiny slují suchá nemoc nebo suška; starší lidé bývají dušný (roze-dma plic); děti stůňou na dětinej; po některých jídlech pálí záha, kdo je churav, je ňákej darebnej. Mám tam ňákej zástoj (= záležitost) ; votrusky — malé zbytky (jed, až mu votrusky vod huby lítaly). Kolem studně je voh1ubeň; chrustavka sluje u nás vždy křupka, slunéčko bedruňka, chroust brzník, chrobák houni-vár, střeček brumbár. Řivnik (koňský tuk); některá slepice má na hlavě drdol, vlasy do drdolu; skládka (= strofa); děti dělají kozlence; jáhly jsou zatuchlý; měřičná (míra obilí ode mletí); nerad vidí mynář, dyž se chodí do mlejna s trochama; vo-plotní sousedi (= dělí je jen plot); niti bývají secvrněný, zamotaný, sknocený (též vlasy). Stoznu, stoznova = znovu.

Při přezdívkách vyskytují různé odstíny; o břichu říká se na př.: měch, baďoch, nácek, terboch, bachor (též žaludek nadětej kroupami, když se paří prase); barbora (= slepé střevo); kdo je malý, je krně, krňavej; mrňavej, mrňous, zduněk. Při prodeji koňů dostává čeledín zpropitné, jež sluje uznej


*) Některé z těchto významů byly by patřily spíše do některého z předcházejících odstavců.

Předchozí   Následující