Předchozí 0554 Následující
str. 551

undrholt ukazuje na Unterhalt, ale má význam Unterhaltung. Někdy tvoří se na základě cizího slova dále; jako: voni tam dělají teťko fóny (= velké pány; z něm. von při titulech šlechtických).

Z jiných jazyků měly tu vliv vedle latinského, jak samozřejmo z kulturních dějin českého národa, hlavně jazyk francouzský, maďarský a porůznu i jiné; na př.: hábit nějaká část oděvu, hlavně kabát, tancovat minet, mundur, marodit, fiijoun, kujon, fi-lutař, kuš, kušovat, dezentér, pajzák, pajznout (= ukrásti); alou, partika, partikář (švindl z pars); katan, basama, chodí si jako báše; moresy nemorestnej; legrace, trachta(-ace), ko1omastryka, familije, škamna, palestra, merenda, luciper a j.; rapouch franc. rempart, it. rampollo (Jg ), mutýrovat si hlavu, famfarum = potrhlý, bastant (chlapík), krůsna = crochets, lat. crates (Jg). —

Podali jsme tuto ukázku hlavně za tím účelem, abychom osvětlili blíže rozdíl mezi fondem jazykovým prostého člověka a člověka školsky vzdělaného. Ač jsme sbírali látku po delší dobu, nechceme nikterak tvrditi, že by byla celá zásoba slovní našeho podřečí odchylná od běžného užívání vyčerpána. Někde zúmyslně spíše jsme jen skizzovali, nežli podrobněji prováděli. Zvláště ze zaměstnání a prací volili jsme jen některá.

Nechceme také tvrditi, že by mnohé výrazy byly jen našemu okolí vlastní. Ale ve sbírání látky dialektické je dávno už uznána za správnou ta cesta, aby se poklad každého jednotlivého dialektu vystihl pro sebe co možná nejúplněji. Pak teprve může nastati další pochod — srovnávání. Než u nás v Čechách leží ještě i první práce skoro úplně ladem. Snad to zaviňuje neoprávněné domnění, že by v našich dialektech českých bylo málo osobitého, samorostlého. —

Vedle toho měl býti tento úryvek zásoby slovné dokladem pro naši domněnku, že jazykový fond vzdělancův nepřevyšuje tou měrou co do quantity slovný materiál obyčejného člověka, jak se všeobecně myslí. Jsme si jen více vědomi své zásoby jazykové, kdežto u prostého člověka jí neznámo blíže.

Při všeobecných zákonech jazykových podaly nám některé vůdčí myšlénky hlavně tyto spisy: Whitney-Jolly: Die Sprachwissenschaft; Herm. Paul: Principien der Sprachgeschichte; K. Osthoff: Schriftsprache und Volksmundart.


Předchozí   Následující