domlouval; slovo dalo slovo, až se chytili do křížku. Po krátkém zápase vodník vida, že je přemožen, pravil: „Kdybys nebyl jedl chleba dvakráte pečeného, nebyl bys mne přemohl." Odešel a více se nevrátil." V řece Švarcavě žil velmi zlý vodník, který lidem všelijak škodil. Soused v Nedvědici dal si upéci (dvakráte) pecen chleba, skočil do vody a hastrmana chlebem, který do pytle vložil, do smrti utloukl. —

Nad řekou Úslavou nedaleko Žakavy strmí skála, ve které jest malá jeskyně. Tu prý měl sídlo „mužíček". Jednou se koupal v řece čeledín již po klekání. Vodník vyskočil a chtěl ho strhnouti do hlubiny, ale nemohl, protože člověk ten jedl chléb dvakráte pečený. — Děti, které jedly na Štědrý den topinku, nikdy se neutopí. (Pardubicko.) Bílá cibule zahání „hastrmana" : „Jakémusi člověku se zjevoval vodník každodenně chodě kolem stavení jako stará bába, nebo jako trpaslík se zelenými vlasy do oken se ušklíbal; jindy mu pověsil na plot červený kabátek, ze kterého voda kapala atd. I došel si muž ten do Žitavy pro bílou cibuli (jinde prý neroste) a zakopal ji pod prahem; vodník ho již neobtěžoval." — Potká-li někdo vodníka (na Moravě), ať na něho zavolá:

„hastrman" se z daleka vyhne.**)

Jako všechna strašidla vůbec tak i vodníka zpěv kohoutí zahání: „Kdysi jel vozka s těžkým nákladem v noci z Hradce Králové-Když přijel k Novému Bydžovu na most, nechtěli koně dále. I šel se podívat po příčině a spatřil malého mužíčka na mostě, dle vlasů zelených poznal vodníka. Nevěda, co činiti, šlehl ho vozka několikráte bičem, ale hastrman se jen hrozně zachechtal. Ve smrtelných ouzko-stech udělal vozka tři kříže. V tom také kohout zakokrhal na blízku a vodník skočil do vody. Od té doby se na tom místě neukázal." — Někdy dá se uprosit a neuškodí nikomu: „V lese pod Radimou je voda, ve které „hastrman" obýval. Když někdo jel pro dříví v noci, vsedl mu vodník na vůz a koně nemohli s místa. Teprve prosba čeledínova přiměla škůdce k tomu, že se vzdálil." — Konečně vy-pustí-li se voda z rybníka, odstěhuje se vodník. V Neděli-štích stával mlýn u rybníka, kde prý se zdržoval vodník. Lákal děti tím, že zavěšoval po křoví pestré stužky. Již několik nebožátek nalezlo hrob ve vodě, když se občané na tom usnesli, že rybník vypustí. Učinili tak a zapudili „hastrmana". Na dně rybníka toho nalezeno prý veliké množství zlata i stříbra — poklady vodníkovy. — Ač