str. 603
4.
Ale, pověz mi, můj bratříčku milý,
proč si byl onehdy ráno tak uplakaný ?
dyž sem do školy šel
a pro tebe se stavěl,
tak si hrozně silně slzel.
5.
Ach, můj bratříčku milý,
nezpomínej mi na tu chvíli,
maminka vařila tehdy kafíčko,
a já musel oukropeček jísti,
že přej mi žaludek vyčistí,
a sladkýho kafíčka
dostala jen rozmazlená Ančička.
6.
I to já vám povím jinší špás,
co se mi stal nedávný čas;
když sme s naším Honzíkem brambory
papali,
tu venku najednou něco zarachotí,
a maminka s Kačenkou ven vyletí,
já se ale chopil kafového hrnku hned
a potom sem ho za stodolou sněd'.
7.
I to není všecko nic,
já vám povím něco víc;
letos konec masopustu oběda,
přistrojil se jakýs dědek za žida,
i běhali sme po návsi za ním.
a on nás honil koštětem novým.
I stalo se vskutku tak
a mně mezi vraty vyprášil notně frak.
8.
Já vám povím pěknou pohádku,
že kdyby byla takhle buchtička plná
máku,
že bych si na ní pochutnal dosti
a najedl bych se do libosti,
když ale nemám nic,
musím si utřít hubu
a raděj jíst ze hub —- kubu
a buchtu nechci víc.
9.
Děkujem vám pantáto a pajmámo milá,
že ste k nám tak zdvořilá byla
a nás nějakým dárkem podělila;
Pán Bůh vám to odplatí zase,
což vám přejem všichni ze srdce,
a těšíme se velice,
že vás přes rok — navštívíme zase.
|
Lad. Nágl.
Z Říčanska — z Tehova (r. 1843) z rukopisu Čeňka Nágla, učitele.
Poznámka redakce. Děkujíce všem, kdož příspěvky do materiálu národopisného „Č. L." posílali, prosíme za laskavé poshovění, že všecky nebyly v tomto ročníku tištěny. Dojde na ně v budoucím ročníku. V 1. č. a d. pokračovati budeme v stati o masopustě až do velikonoc. Příspěvky ještě další do tohoto oddělení buďtež zasílány na adressu redakce (viz obálku) nejdéle do 15. srpna t. r.
|
