str. 604
Co zpívali a rečnovali staríček Janišů o chozeni s tabákem.
Ze svých zápisek podává Karel V. Prokop.
Staríček Jan Janiš majú 70 let ... Ale rtech radš sami rečnujú. „Tož povídejte, staríčku, něco o těch „obrajtech" *), jak jste je proháněli."
Staríček mají ještě výmluvu: „A já to tak smetu dohromady všecko." Přece však se za chvíli rozpovídají. „Chodiliť s tabákom" č. „švercovali" sedem roků. Chodívalo jich až 40 společně; tabák (listový) kupovali v Novém Městě (nad Vahem). Každý nesl v „nošce" ze 4 kolův udělané svázaného tabáku přes 40 „funtů". Kupovali funt po 2 groších a prodávali chlapům doma nebo „na Ha-nákoch" po 14 groších.**)
O „pěsničku" není staríčkovi nikdy nouze. Pronese-li sám nebo jiný v rozhovoru slovo, kterým pěsnička počíná nebo které mu ji připomene, spustí hned. Na př. zmínku „o Hanákoch" :
Aj děte, vy granci,
hore ke Vsetínu,
já pudem s tabákom
na Novú Dědinu.
Aj, čo me ošidila,
Málka na Slovákoch,
já si to natáhnem
zejtra na Hanákoch.
|
Do Uher chodili na Uherský Brod, Nivnici, Korytnou, Stráň „u hranice na moravské straně" ; zde „byly kasárně hrubé" a v nich obrajti. Těm se vyhnuli z daleka. Za hranicí šli „na Léskový" a Nové Město. Zpět pak „doví kady" — jak daleko je totiž obrajti zahnali, a třebas i rozprášili až k Drítovni a k Suči.
Dokud byli v Uhrách, neměli z obrajtů strachu, ano časem si jich i všelijak dobírali. Na příklad. Kdysi v Novém Městě v hospodě si vázali na dvoře tabák na cestu; bylo jich přes 30. Nedaleko stál finanční strážník a díval se na ně. Kterýsi ho chtěl pokoušet a pravil druhým: „A já mu zazpívám pěsničku" — i spustil:
Měl sem sedm peňázů,
propil som ich do rázu —
tri som propil, štyry mám,
|
*) Obrajt, financ, granec — Oberaufseher, finanční strážník. **) Pisateli není známo, že by někdo byl posud psal o těch, kteří „chodili s tabákem", t. j. pašovali jej z Uher; snad tedy nebude na škodu upozornění na zjev, který zajisté také v jiné krajině se vyskytoval, a na zvláštní druh „zbojnických" písní sem spadající.
|
