@NZ@Referáty o spisech.

J. Smolík. Praehistorie Česká. Článek uveřejněný v stati o Čechách v Ottově Slovníku Naučném seš. 113. Stať věnovaná popisu země české bude rozhodujícím článkem pro cenu Ottova Slovníku Naučného. Není o tom pochyby, že byla redakce povinna starati se, aby tento oddíl dopadl co nejlépe.*) A kde by také měl být podán dokonalý obraz o Čechách, ne-li v české encyklopedii? Myslíme, že so v této věci s námi všeobecně souhlasí, a že bude povinností všech českých listů, zejména odborných, aby každý se svého stanoviska stať o Čechách posoudili. Český Lid nechce býti za ostatními a všimne si toho, co do jeho oboru patří, českých, dějin kulturních a českého folkloru. Prozatím leží před námi v 113. seš. počátek kulturních dějin uvedený článkem o praehistorii země české z péra p. prof. Smolíka. Prof. Smolík je jedním ze zasloužilých českých archaeologů, pracoval dosti, byl delší dobu redaktorem Památek archaeologických a proto nás nepřekvapilo, že jemu svěřila redakce napsání zmíněného článku, který po dlouhé době zase jednou měl na základě nových prací podati přehled všeho, co dosud víme z české praehistorie. My však, při vší osobní úctě, kterou k p. spisovateli chováme, nemůžeme zatajiti, že jsme si tento článek představovali docela jinak. Rozsah je, nejspíše následkem výměru redakce nevelký, ale to by nepřekáželo, aby celek i jednotlivosti jinak vypadaly. Celku chybí instruktivnost. Aspoň jednou tabulkou, na níž by se byly seřadily obrázky typických druhů nálezů, měl býti text provázen. V celém článku, ani na konci jeho nenacházíme nejmenšího odkazu k literatuře. Kam se má čtenář obrátit o poučení v té věci? Navrhujeme, aby česká archaeologická literatura zařaděna byla aspoň na konec celé stati o kulturních dějinách. V jednotlivostech vedl si p. spis se střízlivostí uznání hodnou, ale při tom zase přílišně vyhýbal se všem nerozluštěným záhadám. A poněvadž je těch v praehistorii mnoho, stalo se, že se o mnohém důležitém, ba právě o nejdůležitějších otázkách čtenář ničeho nedoví. Tak bychom marně hledali v článku p. prof. Smolíka nejmenší narážky o tom, jak soudí nyní archaeologie o otázce autochthonosti Slovanů, o pobytu Markomanů a Bojů v Čechách, otázce, která je osou vší české praehistorie. — V líčení jednotlivých dob postupuje pan spisovatel od nejmladší doby k nejstarším. Ż doby poslední, slovanské, zmiňuje se o bydlištích, hradištích, o známých slovanských hrobech kostrových se záušnicemi a několika hrobech žárových. — Z doby od VIII. do V. století cituje jen hroby s kulturou tak zv. merovingskou. Těch však bylo nalezeno v Čechách pouze několik. Kde a jaké jsou hroby slovanského obyvatelstva této nejdůležitější doby? bude se ptáti čtenář. O tom však tu není zmínky. Zastaralý a chybný jest výklad, že původci slohu zv. merovingského jsou Frankové, kteří prý ho vytvořili na základě kultury římské a nosili na východ. Dle nejnovějších prací není více pochyby, že směr postupu tohoto slohu byl opačný. Sloh sám, nyní zvaný též „germánský", „gothský", vyšel do střední a západní Evropy z Ruska a je původu orientálního. — Době římsko-ténské **) bylo sice věnováno