str. 611
znám již delší dobu jako výborný pracovník. Dříve zejména v Stýrsku po boku jiných horlivě pracoval(pohřebiště u Wiesu), nyní pokračuje pilně v Bosně po boku neúnavného dra. Č. Truhelky. Celá kniha dělí se na tři části. V prvé podává se krátký přehled praehistorie dle dob, v druhé dle různých druhů nálezů, třetí obsahuje pak několik dobrých pokynů k řádnému zachraňování a konser-vování starožitností. Pominouce stati věnované obecné praehistorii, podáme zde stručný přehled dosavadních nálezů bosensko-hercegovských. Nálezy zdoby kamenné jsou dosud méně důležity. Předměty, které se obyčejně řadí stářím do doby bronzové, našly se porůznu na více místech, jeden depôt u Kre-hinova Graca na Brotaem poli u Mostaru (s typy uherskými) a hroby s kostrami u Sreteša blíže stanice Kakanje-Doboje a stanice Čatićy. Vůbec vidíme v Bosně v době bronzové silné vlivy uherské. Do doby hallstattské patří hlavně známé obrovské pohřebiště u Glasince blíže Mokrogu, odkryté r. 1879 a od r. 1888 drem. Truhelkou a drem. M. Hoernesem systematicky zkoumané *), pak v Hercegovině pohřebiště u vsi Zagradiny jihozápadně od Rakitna (čásť hrobů je již ténská) a třetí pohřebiště žárové u místa Pritoke jihovýchodně od Briśca v Bosně (čásť je také již pozdější). Do ténské doby patří části hrobů ze dvou pohřebišť právě jmenovaných s krásnými milodary.
V druhé části spisu jedná se nejprve o nálezech jeskynních. Jeskyň přirozených je v Bosně a Hercegovině více, ale dosud není žádná systematicky probádána. Některé stopy však dávají naději na příznivé výsledky v budoucnosti. Stanice diluvialního člověka v Bosně a Hercegovině ještě nebyla nalezena, za to však bydliště a jámy kulturní z dob pozdějších. Bydliště na Sobunaru a Zlatištu u Sarajeva byla systematicky prozkoumána F. Fialou. Zde se prostírá kulturní vrstva v rozloze 4000 m2 a obsahuje kosti, rohy, hrubé, špatně pálené střepy a věci bronzové. Jiná bydliště jsou u Glasince, na brdu Kičinu, v nejjižnější části neretvanské doliny u Mostaru, na Cerkvini u Doboje a jinde. Kolových staveb (sojenice) se tu dosud nenašlo. Za to jest známo více hradišť a náspů, menší na glasinackém poli, u Prozora, u Slivlje, Puračićy, u Bego-Gačanima, velké valy na kopci Vrsniku u Ljubinje, na Ograči u Hodbiny, na Kičinu atd. Valy „Mala Gradina" u Bumy, a „Ovan grad" u Čela v kostajnickém kraji nesou stopy osídlení římského. Megalithických pomníků v Bosně a Hercegovině není (na Balkáně nalezeny však v Bulharsku), obětištěm je asi násyp Toprkala na cestě z Prijedoru do Sanskimostu. O některých hrobech zmínili jame se již nahoře. V době bronzové i pozdější vidíme i v Bosně oba druhy pohřbívání: spalování i pochovávání mrtvého. V Glasinci pod jednou mohylou našlo se obé. Mohyl s hroby jest zde veliké množství, na tisíce, zejména v Hercegovině. Kořisť, kterou archaeologie může očekávat, bude proto nesmírná. Leckde staré mohyly bylo použito i ve středním věku za místo pohřební. — Při spise dlužno pochváliti dobrou znalost literatury nálezů rakouských. Také českých jest velmi hojně vzpomínáno. Bohatostí obrázků jest cena knihy ještě více zvýšena. N.
Dr. R. Co1lignn. Projet ďentente internationale pour arreter un programme commun des recherches anthropologiques a faire aux conseils de revision. Paris 1892. Známý francouzský anthropolog podává tu návrh na mezinárodní program měření živých těl, hlavně pro měření rekrutů. Navrhuje následující míry: 1. délku a 2. šířku hlavy, 3. výšku těla, 4. výšku a šířku nosu, 5. výšku a šířku obličeje, 6. výšku osoby zpříma sedící, 7. délku trupu, 8. šířku ramenní, 9. šířku pánevní, 10. délku ruky. Kromě toho ovšem navrhuje zaznamenat barvu očí a vlasů, při čemž ji velmi prakticky dělí jen na několik málo stupňů na základě tří kategorií barvy: světlé, střední, tmavé. Návrh je
*) Přehled nálezů uveřejněn byl prvým také v loňských „Pani. archaeol."
|
|
