str. 612
velmi dobrý a praktický, a přáli bychom si vřele, aby se stal mezinárodním. Anthropologický odbor národopisné výstavy českoslovanské se s ním ihned shodl již proto, že se ostatně ve svém programu jen nepatrně lišil od programu Collignonem navrženého. Dr. K. Plischke.
Dr. Daniel G. Brinton. Anthropology: As a Science and as a Branch of University Education in the United States. Philadelphia 1892. Známý ethnolog a professor americké archaeologie na universitě pensylvanské podává v této brožurce návrh, aby byly zřízeny stolice anthropologie na všech universitách severoamerických států. Stručně vyloživ co je anthropologie, její cenu, dosavadní školy a stolice v Evropě a Americe, podává pak praktický rozvrh předmětu, jak by měl být přednášen. Rozvrh tento založen jest na obvyklém pojmu, ve kterém anthropologii berou angličtí badatelé, zahrnujíce v to i zkoumání těla, i psychologii, ethnologii a archaeologii Rozvrh Brintonův jest následující: i. Somatologie: a) vnitřní (osteologie, myologie, splanehnologie a craniologie); b) vnější (proporce, anthropometrie); c) psychologie ple-menná; d) vývojová a srovnávací somatologie (embryologie a biologie). II. Ethnologie: a) definice a methody; b) sociologie (stát, manželství, zákony); c) technologie (průmysl, umění); d) náboženství (psychologický původ, mythologie, symbolismus, kněžství, analyse zvláštních náboženství); e) linguistika; f) folk-lore. III. Ethnografie: a) Původ a třídění plemen. IV Archaeologie: a) obecná (geologie doby lidstva, archaeologie předhistorická vůbec); b) zvláštní (jednotlivých zemí na příkl. Ameriky). K tomu připojuje ještě Brinton návrh na zřízení laboratoře pro anthropologii fysickou i pro technologické zkoumání. N.
Kallenbach Josef. Les humanistes polonais, Freiburg, 1891. Studie Kallenbachova týká se především literární historie polské, obsahuje však mnoho zajímavých příspěvků k dějinám rozvoje osvěty polské a jejich styků s vzdělanostním rozvojem v zemích sousedních. Podle Kallenbacha pěstovali studia humanistická v XV. věku Pavel z Krosna, Jan z Wiślicy, Andrzej Krzycki, básníce po latinsku. V XVI. věku účastní se snah humanistických v Polsce Nidecki, Maricius, Górski, Kochanowski, Zamoyski a zejména Szymonowicz, jenž rozpřádal styky se slavnými humanisty evropskými a jehož selanky, skládané původně podle vzorů klassických, později samostatně tvořené, vybírané ze života lidu polského, podávají plno cenného materiálu k dějinám kulturním, hlavně z oboru pověr, zvykosloví, obřadů svatebních a pod. K.
|
