poddaných, zle hospodařil Janu Trčkovi na Polné, až byl pan Trčka nucen Polnou prodati. Poddaní zbavili se rádi zlého úředníka. Druhá skladba líčí svízele a nálady lidu sedlského za války s Brandeburkem („Landiburkem") a při zavření toužebně očekávaného míru. Dokončení článků Zíbrtova „Lidové zábavy, obyčeje a pověry na den sv. Jana Křtitele" a Řehořova "Li-dová léčba u haličských Malorusů". Z drobností zajímá opět nový variant k tak zvaným selským otčenášům od dra. Ant. Rezka, potupná píseň na hraběte Ludvíka Sinzendorfa, v níž druhá řádka vždy končí slovem z Otčenáše. —

V ročníku 1892 vedle korrespondence Pavla Jos. Šafaříka Janu Kukuljeviči Sakcinskému a důkladné studie dra. J. Zubatého „O Mahábháratě" uveřejňuje Jos. Truhlář „Zlomky her staročeských Mnichovské". Dr. Z. Winter ze svých studií kulturních o minulosti měst českých podává stať „Mesiánské libráře v XV. a XVI. věku", vynikající neobyčejně bohatým materiálem, sebraným z pramenů archivních. V. V. Tomek opravuje a doplňuje životopis Zižkův O hluboké znalosti věci a pilném studiu svědčí delší článek dr. Jinďř. Metelky (byl také vydán ve zvláštním otisku) „O Komenského mapě Moravy" Pro kulturní dějiny pozoruhodný je výčet vinohradů, vřídel a vod léčivých, skláren, dolů železných, zlatých a stříbrných. Při Hradištku poznamenal Komenský, že se tam kopá myrrha (asi jantar).*) Aug. Sedláček pojednává „O ustálení hranic mezi Čechami a Lužicí". Dr. Hermenegild Jireček podává některé výsledky svých podrobných „Studií ku kronice Kosmově". Za „Listy Antonína Marka Josefu Jungmannovi" a Paterovým „Nitranským zbytkem staročeského passionálu" následuje srovnávací studie Vavř. J. Duška „Pokud Jiří Konstanc užil grammatiky Blahoslavovy."

Časopis Matice moravské. Redaktoři Vincenc Brandl a Fr. Bartoš. Hlavní spolupracovníci F. A. Slavík a dr. Fr. Kameníček. XVI., 1892, 1—3. Ročník tento vhodně je věnován památce věhlasného Moravana Jana Amosa Komenského, jehož se týkají články Fr. A. Slavíka o „Komenského rodné krajině", Fr. Bílého důkladný životopis a řada zpráv drobných. Poutavá je kulturní historie Rybičkova „O zřízení bývalého pořádku lazebnického a bradýřského na Moravě". Dr. Ant. Rezek podává „Statistické výkazy o katolické reformaci na Moravě a v rakouském Slezsku v letech 1661—1678". Jar. Janoušek popisuje znalecky „Kostel v Lideřovicích jakožto příspěvek ku charakteristice naší gotiky XV. věku". Vzácné zprávy chová pro kulturní historii stať Fr. J. Rypáčka o „Smrži -ckém právu horenském, vinohradském". Fr. Bartoš v článku „Drobné pověry lidu moravského" vykládá podrobně svým způsobem lidový názor o slunci, o měsíci, o hvězdách, o duze, o bouřce, o zvířatech rozmanitých, o rostlinstvu, o lidském těle, o kýchání, o ščukání (škytání), o svrbění, o znění v uších, o jídle a piti, o spánku, o šatech, o štěstí a neštěstí, zdaru a nezdaru, o hosti, o lásce, vdavkách, svatbě, o manželstvu. V. Houdek zevrubně se obírá otázkou o původu písně „Siladi a Hamadži" ve sbírce Kollarově (Srv. Č. L. I. 531—532). Mat. Václavek se rozhovořil „O některých bájeslovných bytostech na moravském Valašsku", totiž o bohyni (dobré čarodějnici, o bosorce (zlé čarodějce), o polednicích a klekánicích, o můře, o nátce, o světlonoších (bludičkách), o vodníkovi, o zahuběnčatech, o dracích a smocích (zmecích), o ra-