str. 621
La Tradition, Revue genérale des contes. légendes, chants, u sage s. traditions at arts popu1aires (Folklore, Tradi-lionnisnu', Mythologie, Histoire des Religions, Littérature), directeurs: Emile Blémont. a Henry Garnov, 1892 (srv. Č. L. I str. 427), IL—IV. E. Ozeufant uveřejňuje mravokárná ijiná přísloví, sebraná od holandského básníka Catse (+ 1666), týkající se dívky a lásky. H. Carnoy studuje z výročních obyčejů a slavností zvyky měsíce února, na hromnice na sv. Hátu, sv. Matěje, sv. Valentina. F. Ortoli vykládá různé etymologie „kočičí muziky", zvané ve Francii charivari Ed. Lepelletier obírá se látkou pověsti o Filemonovi a Baucidé. F. Chapelle: legenda bretonská o 7777 svatých. Stan. Prato přispívá srovnávací studií o látce „vina Oedipova". Dánská přísloví, sebraná od de Collevillea a F. do Zepelina. Jean Nicolaides pokračuje ve studii o „folklóru cařihradském", vykládaje o víře lidu cařihradského o zjevování duchů. L. Lalanne uvažuje o původu několika legpnd o svatých. Th. Davidson: O zaříkadlech, čarovných formulích. Stan. Prato: Ü člověku proměněném v osla. Alfred Harou o středověkých procpssech proti zvířatům provinilým (když usmrtila člověka, poranila a pod.). H. Carnoy o slavnosti masopustni a jejím původu. P. Ristehuber o úctě s.v. Antonína v Elsas u. René Basset podává arabské povésti ve Španělsku vodovod a socha v Cadixu). J. Lemoineo čarodějnictví v Belgii. Th. Davidsonova důkladná studie o báji zvířecí. A Certeux líčí masopustni radovánky v Alžírsku. Zprávy bibliografické. Drobnosti. Adressa redakce a administrace: Paris, RO, Rue de Verneuil. Z.
Revue des traditions populaires (Societé des Traditions populaires au Musée ďetlmographie du Trocadéro), Paris, 1892, I—V., red. Paul Sé-bi1lot. Z článků zajímavý je výklad Raou1a Rosiérosa a redaktorův o původu posílání aprílem (Les Mystifications, III.) s doklady historickými. J. Cornelissen a H. Heneckova vyčítají rozmanité lidové názvy prstů. A. Descubesova podává píseň (s nápěvem) o neobratném milenci. De L'Estourbeillon, (Bonjour a Mars) obyčej vítati březen. Armand Masson (Poésies sur des thémes populaires) otiskuje vedle jiného píseň
o zvonech zavezených do Říma, jak si vypráví lid o velikonocích. O témž píše Alfred Haron v dalším článku o zvonech, k němuž dále přispěl rozmanitými zprávami o zvonech v lidovém podání také A. Guillon. R. Bayon otiskuje zkazku o věži ďáblově. P. Sébillot, J. D'Ormont, L. de Villers, R. Basset sebrali pověsti o propadlých osadách v různých krajích. P. Sébillot a K. Ha rout pověsti o křížech. Pověsti o mostech od Fr. Marquera. A. Harou pokračuje ve stati o železnici v lidovém podání, F. Marquer o silnicích. A. Certeuxovy drobty z folklóru pařížského. F. Fertiault podává příspěvky ke zvykosloví svatého téhodne. Emile Ernault sbírá příspěvky k látce písně o dceři krále anglického. J. Corne-
1issen obírá se podrobně studiem bylin, které zpívají, jak o tom rozmanité pověsti vypravují. P. Sébillot pokračuje ve své studii o obyčejích a pověrách bretagnských. André Lefévre otiskuje sbírku lidových zaříkadel (proti bolení zubů, proti raku, proti kolice, proti zimnici atd.) Litevským báje-slovím obírá se Henri Zinciem-Wissendorf. L. Morin přispívá pod záhlaví „Svatební obyčeje" zprávou o druhu věštby milostné. René Basset zajímavým způsobem popisuje druhy originální věštby, očist (ordalií) u národů necivilisovaných. P. Sébillot a René Kerviler snesli řadu lidových říkadel žertovných na způsob obřadních modliteb církevních. C h. Rabot, lidové podání o ledovcích. A. Certeux, z lidového podání o pekařství. F. Fertiault, z lidových obyčejů a pověr májových. Četné referáty a bohatá směs folkloristických drobností, na př. kdo jí vejce na veliký pátek snesené
|
|
