I finančně se výstava zdařila, ač výlohy přesahovaly daleko míru 2000 zl. Z přebytku zakoupí se předměty pro národopisnou výstavu v Praze a založí se fond pro vystavění valašské chalupy v Praze.

V čas výstavy byly pořádány i sjezdy, a to sjezd východního okrsku moravského Sokolstva, hospodářsko-živnostenská schůze (21. srpna) a sjezd delegátů národopisných odborů valašských (28. srpna), při němž byly zastoupeny deputacemi skoro všechny uárodopisné odbory moravské. Účastníku bylo asi 150. Sjezdu předsedal poslanec K. Bubela, kterýž především vřele uvítal předsedu pražského výboru národopisného, p. dra. VI. hrab. La-žanského, jenž s pravým nadšením od shromážděných byl akklamován, pak jiné hosty. Hovoru účastnili se pp. hi\ Lažanský, dr. Kovář, dr. Koudela, JUC. Tůna, Knies a j. Shromáždění přiklonili se k návrhu, aby soustava sběracích výstavek doplněna byla sběracími musei krajinskými (kmenovými) a že po národopisné výstavě zřízeno býti má v Praze Ústřední museum národopisné. —• Odpoledne dne 28. srpna byla výstava uzavřena a národní slavnost uspořádána, jíž se súčastnili skoro všecky obce okresu vsackého. Cizí hosté podivovali se rovněž (jako při otevření dne 14. srpna) „valašské dožaté" a „valašské svatbě", již provedli opět se vší graciosností svatebčané z Polanky a Luzné.

Ptáme-li se na konec po významu a účinku výstavy vsacké na lid okolní, můžeme s radostí oznámiti, že výstava, čeho dosíci zamýšlela, také dosáhla. Veškera národopisná prácn od prvopočátku nesla se k tomu, aby lid předně nabyl důvěry k intelligenci, k sobě samému, aby tedy zvěděl, že jest příslušníkem osvíceného národa, obývajícího země koruny české a že jest mu tudíž rovněž svou hřivnou přispívati ku práci národní, ke zdaru a oslavě jména Českého. Toho se bohdá výstavou dosáhlo a můžeme tudíž vším právem říci, že budoucí národopisná výstava v Praze uvidí houfy probudilých, sebevědomých Valac hvů v a Valašek, kteří ve „valašské chalupě" podají si s bratry českými od Šumavy i od Krkonoš přátelské ruce.

* Národopisné výstavky a slavnosti na Moravě roku 1892. Referuje Jos. Cvrček. Provolání, jež k veřejnosti české na Moravě učiněno bylo „Národopisným odborem Moravské Besedy v Praze" a hlavním výborem pro uspořádání národopisné výstavy národa českoslovanského v Praze r. 1894, nezůstalo na Moravě bez účinku. Studentstvo české silně podněcovalo myšlénku, pořádati krajinské a místní výstavky sběrací. Ač nechceme provedení výstavek přičítati jen a jen studentstvu, nedá se přece upříti, že podnět k nim vyšel ze středu jeho. Význam a užitek takových výstavek pochopen byl všeobecně, a tím byly také umožněny. Prací přípravných, sběracích účastnily se všechny vrstvy, jim patří tedy zásluha. Výstavek krajinských národopisných pořádána na Moravě celá řada; k nim velmi vhodně připojovaly se slavnosti národopisné, z nichž některé byly velmi zdařilé a účelu svému: ukázati krásu zděděných zvyků po otcích, zvyků slovanských, vyhověly úplně. Úlohou naší bude podati zde aspoň stručné referáty o nich.

Začneme s národopisnou, uměleckou a průmyslovou výstavkou v Boskovicích, v kraji, kde r. 1890 uspořádána byla druhá v pořadí výstavka umělecká v Olešnici. (První byla r. 1885 v Brně na podnět Moravské Besedy.) Výstavka boskovická trvala od 7. srpna do 4. září. Podnět k ní vyšel z „Akad. ferialnílio klubu v Boskovicích." Z prvu měli pořadatelé na mysli výstavku uměleckou. Záhy však strženi byli do všeobecného ruchu národopisného a pojali plán: výstavku rozšířiti a k umělecké připojiti výstavku národopisnou a průmyslovou. Práce rostla a bylo třeba, aby výbor náležitě se ustanovil a rozšířil. Zvolen výbor užší (výkonný), jehož předsedou byl dr. Kirchmaun, místopředsedou ředitel hospodářské školy p. Stach, jednatelem JUC. Fr. Seidl a JUC. Bursák. Po odchodu p. Seidlově p. Kavka Rudolf, kandidát učitelství. Pokladníkem pak byl p. Karel Lipka. Předsedou výboru širšího byl měšťan a radní p. Karel Eandula,