(nejčastěji přinese tři zlatá jablka ze země zámořské, která drak hlídá) a dostane nevěstu. Látka tato připojena je ? rozšířeným písním o sňatcích jednotlivých junáků (cara Dušana: Vuk 11. N. 29, krále\iče Marka: Marjanovié N. 2, Jankoviče Stojana: Mažuranié str. 43 —57, Jiřího Smederevce: Vuk II. N. 79, Budinského krále: Bogišié N. 9 a N. 26, Hasan-agy: Hörmann I. N. 13; krále Šišmana: Miladin. N. 57, krále misirsliého: Kačanovskij N. 119, Vblka: Bezsonov N. 5, cara Miluše: Sbor. Minist. II. str. 130, 132 atd.), tvoří však hlavní obsah jejich. Větším dílem zařaditi je lze do látky C; jsou ovšem zlomkovité, všelijak obměněné a složené, ale původní osnova v nich je znatelná, tak že mohou býti mezi ostatními versemi látky ? vhodně umístěny. Ve všech vynechán je počátek, jak rek divotvorného koně nabyl, za to rek charakterisován jest jako pastýř a nejmladší ze tří bratří. Živel komický jasně vyniká, neboť přestrojený rek jako neúhledný Bulhar nebo derviš na svém nepatrném koni „myšáku" jest ? posměchu vii-ch. Zápas s netvorem, význačný pro látku C, pošinut je do závodu samých, kteréž tvoří vůbec osnovnou část zmíněných písní. — Kromě toho budiž mi ještě dovoleno jednu věc doložiti. V ruských versích vyskytuje se motiv o koni, jemuž rek prolézá ušima a mění se v bohatýra; motiv ten je vůbec oblíben v pohádkách ruských a vyskytuje se i v zkazkách jiného druhu, na př. u Sadovnikova (?????? ? ??????'? ?????. ???? N. 1) a Romanova (?????????. ???????? III. N. 18); u Romanova (N. 59) zastupuje místo koně kráva, podobně u ? u-binského Trudy II. N. 141 a Chudjakova N. 56; místo prole'zani dostačí pouhé podívání pravým uchem, načež lze z levého ucha žádanou věc vytáhnouti (bub. ib. N. 138, kde místo krávy \ůl, u Dragomanova N. 33 lýček).

Co se týče methody, jíž spisovatel při rozboru látek užívá, lze ji, tuším, jen schvalovati. Pro větší jasnost a přehlednost mohly býti ovšem tjpické verse obšírněji a v souvislosti podány, a odchylué části potom zvláště vytčeny, ale celkový výsledek bjl by býval zajisté týž, a na tom hlavně záleží. Spisovatel na str. 123 vhodně podotýká, že cílem celého studia lidových pohádek je „poznati na životě lidových povídek zákony, jimiž řídí se duševní hnutí lidu v jeho plodech literárních." Zákonů těch nelze poznati z typů samých, neboť ťy jsou,, řekněme, mezinárodní, nýbrž z jednotlivých odchylek a obměn, a proto bychom si přáli, aby byl spisovatel po určení společného typa úchylek těch. a obměn při analyse bedlivěji si všímal a z prostředí, v němž vznikly, je stále vysvě-tloval^jak to v některých případech s prospěchem učinil. Tím způsobem objasnilo by se zřejměji, proč některé verse jsou plné a jadrné, jiné chudé a suché, bez ohledu na geografickou rozlohu.

Ze všeho, co dosud řečeno, je patrno, že v snesení bohatého materiálu, v methodě a analyse jednotlivých versí nelze studii Tillově nic podstatného vytýkati; co jsme uvedli, jsou pouhé doplňky a poznámky, a nejsou nijak na závadu, cenné jeho práci. Za to se závěreční úvahou o celé skupině v mnohém ohledu se neshodujeme. Spisovatel snaže se z celé skupiny vyloupnouti nějaké jádro mythické, činí ohromný skok a z jediné pohádky cikánské a z některých zlomků látky C, v níž dle mínění jeho na. str. 98 proneseného původní thema nalézá se již v rozkladu, náhle usuzuje, že prvotná a základní pohádka měia asi tento stručný obsah: Princezna je unesena drakem na skleněnou horu (str. 115). Tím přenáší celou tuto typickou a svéráznou skupinu skazek do nekonečné řady pohádek o rekovi osvobozujícím princeznu unesenou drakem na skleněnou horu. a ničoho tím pro výklad nezískává; neboť že by skleněná, hora v pohádkách našich měla nějaký mythický význam, jak přívrženci theorie báječné se domnívali, rozhodně třeba popříti. Jak spisovatel, jinak obezřetný a opatrný, může pak tvrditi, že sídlem této původní pohádky, která sloužila celé naší skupině za základ, byla severní Evropa, a že ze severní Evropy šinula se naše pohádka na jih a na západ, těžko si vysvětliti, zvláště když uvážíme, že ve versích látky A, která má sídlo-v severní Evropě a je po jeho zdání nejstarší, o puvodní osnově jím předpo-