str. 89
naprosto nezmínil o otázce tak důležité: jak se staví k mínění, dle něhož již část žárových hrobů bez mohyl na severovýchodu Čech této době náleží. 4) A to je otázka velmi důležitá.
Výsledky své práce shrnuje spisovatel na str. 209 ,.v následující závěr : V Cechách existovala doba bronzová, jak toho máme velkou řadu dokladů. Obyvatelstvo v té době hotovilo dovedně bronzy samo i přijímalo je obchodem. Keramika byla pěkná. Mrtví se pochovávali nebo spalovali. Hroby se skrčenými kostrami rázu únětického jsou nejstarší památky z doby bronzové, z doby, v níž zde ještě nebylo vyvinutého obchodu s bronzem Mohyly jsou mladší^, a současné s depoty a representují dobu rozkvětu bronzové industrie v Cechách. Nelze však dosud rozhodnouti, jestli lid doby bronzové se sem s bronzem přistěhoval, či tu ze starší doby kamenné zůstal a novou kulturu pomalu přijímal a rozvíjel. Jistě však aspoň lid mohyl jihozápadních čeeh můžeme míti za prvotní obyvatelstvo toho kraje. Dobu bronzovou u nás nutno klásti před 1. tisíciletí př. Kr. Trvala několik set let. Přechod její k době prvního železa není dosud jasný. —
Kromě chyb a nedostatků, vytčených již v právě podaném obsahu práce p. Kichlého, připojujeme zde ještě několik námitek. Zbytečné je na př. uvádění rozsáhlých cizích citátů, někde ještě k tomu zcela nevhodných Na str 30. dí na př. spisovatel: „Dass Schmucksachen den Ansprüchen jedweder Gegend u. den dort lebenden Leuten angepasst und in der That auf vorhergegangenen Bestellung gearbeitet wurden, berichtet B 1 ü m m e r" . . . . A nyní se uvádějí na do klad dva popisy nákrčníků z hrobií skythských (!) v Rusku, z nichž čtenář nijak nechápe, jak mají sloužit k výkladu hořejších slov. Poznámka 4. na str. 13. je celkem správná až na slova sponek se týkající, a na malou nesrovnalost mezí tvrzením, že v době bronzové nebyl znám kromě mědi, cínu a zlata žádný jiný kov, a popisem na str. 19., kde se uvádějí i nálezy olova. Také proti slovům „Bernstein wurde in der Bronzeperiode in Böhmen als Tauschartikel nicht verwendet" (str. 31) svědčí jeho hojné nálezy v hrobech, jež sám spis. později uvádí. Na poklad jantarových kroužků nalezený v Mlčechvostech nelze ovšem spolehnouti, poněvadž není jinak datován. — Na konec připojená mapka není dostatečná a naznačený kraj osídlený v době kamenné příliš úzký.
Prese všechno to — nevěcného jsme nic nevytkli — neváháme však uznati, že dílo p Eichlého pokládáme za práci dobrou ne tak v celku a detailech, jako v postupu práce a v jeho konečných vývodech. Spisovatel postupuje rozumně, vyvozuje klidně, nepřenáhleně, logicky a souhlasíme proto rádi sjeho konečnými výsledky, nelišícími se mnoho od názorů, jež jsme již dříve jinde vyslovili. 5) Pouze jeho datum české doby bronzové bychom stanovili později. — Také o obyvatelstvu středních a severních Čech v této době soudíme dosti určitě, že je v kontinuitě se starším obyvatelstvem dobyflcamenné; za to souhlasíme s přistěhováním nového lidu do krajin jihozápadních.
Ještě však, než skončíme, jednu malou poznámku. Spisovatel, jak z více míst knihy zřejmo, náleží ještě k staré škole archaeologů, kteří v každém nalezeném hrníčku nebo sekyrce viděli vzácnost a popisovali pak předměty co nejdůkladněji, měříce jejich délku, výšku a šířku atd. Ze spisovatel k nim náleží (je jich u nás ještě většina) viděti na př. z podrobných popisů a z tabulek, kterými provází nálezy hospozínský, křtěnovský, krupský, svijanský a jiné, na kterých se vědychtivý čtenář dozví nejen podrobnou váhu, délku, šířku a výšku celých předmětů, ale i jednotlivých částí (na př. nějaké sekerky), ba docela i rozměry ornamentů! Nebo srovnejme k tomu výčet prvků ornamen-
4) Srv. Niedeřle Lidstvo v době předhistorieké str. 371 a násl., W o 1-dřich, Zur Urgeschichte Böhmens (Wien, 1894), str. 221. Sep.-Abdr 5) Lidstvo v době předhistorieké, str. 360. Český Lid III. str. 274.