str. 92
Druhý díl druhého velmi pozměněného vydání. Kniha velmi důležitá. pťavá pokladnice vědění. Týká se hlavně Francie. Dle spisovatele nynější Francouzi nepovstali ani z Gallův ani z Celtů, jak se obyčejně za to má, nýbrž ze starších obyvatelů Gallie. Gallové, již později přišli, předali do francouzské krve jen malé procento své krve. Přišli přes Rýn od Mohučo a horního Dunaje, z Virtemberska a Bavor. Z těch krajin celtická národnost se šířila, a kolem roku 500 ovládala značnou část Germanie; vlastní Germani jí byli podrobeni. Ve Francii před Gally dominovali Ligurové.
A de Lapparen t. Les causes de l'ancienne extension des glacieřs. (Extr. de la Revue des Questions scientif. 1893).
Slavný francouzský geolog podává tu nový výklad příčiny doby ledové v Evropě. Zamítá předem všechny příčiny atmosférické. Nehledě k tomu, že samo utvoření moře středozemuího v poslední době geologické musilo přivésti silné změny klimatické, již sám ten zjev, že podoba velkého ledovce nesestává z pásů rovnoběžných s liniemi délky zemské, ale jeho kontura tvo'i kruh se střediskem v severní části atlantického oceánu — již to ukazuje, že příčina nemohla být astronomická, ale lokální, geografická. Hledá ji pak na konci doby miocenové v ponoření pevniny, která dříve spojovala na severu Evropu s Amerikou. Tím se otevřela cesta z moří severních clo atlantického oceánu a přivodila onu velkou změnu klimatu.
Památky archaeologické a místopisné. Redaktor Dr. J. L. P í č.
Díl XVI. seš. tí.
Dr. J. L. Pič. Archaeologický výzkum ve středních Cechách, který roku 1893 podnikli J. Heliích, Dr. J. *Píč, J. Waněk (str. 329). Počíná se tím nová řada \íce méně zajímavých archaeologických zpráv. V sešitě tomto obsažena zpráva o domnělém menhiru u Klobuk, o kulťirnícb jamách v sídlišti na Slánské Hoře,, o jamách u Velkých Číčovic, Broučkova, Dobřichova, Radimi, Třeboule & u Chauranického mlýna nedaleko Českého Brodu; následuje popis několika porůzných nálezů bronzových (2 nové krásné meče od N. Bydžova a od Rychnova), popis hrobů se skrčenými kostrami únětického rázu u Malých číčovic (již třetí kostrové pohřebiště odtamtud) a Třeboule, hrobu s kostrami těneského rázu u Letek a Přemyšlení. — J. Felcman. Archaeologický výzkum Údolí Svatojiřského (str. 361). Patero nových českých pohřebišť z prvních dob křesťanství: u Netovic (záušnice), na Budči (vlnice1, u Humen (zá-ušnice), „Katovka" u Zakolan (záušnice), u Želenic (dodatečný nález 2 hrobů. Srv. Pam. arch. XVI. str. 1.). Dále se popisují těueské hroby ve Pcherách a osamocený hrob s kostrou u Holubic ('. doby bronzové). Dodatkem podáno několik drobných zpráv. Dr. J. M a t i e g k a. Lidožroutství v předhistorické osadě u Knovíze a v předhistorické době vůbec (str. 385). Pokračování. Stopy lidožroutství předbistorického kromě nálezu knovízského v Čechách, na Moravě a ostatní Evropě, s parallelou zvyku toho u nynějších divochů. J. Smolík. Nález mincí v Drahorazi u Kopidlna (str. 389). Ž třicetileté války. F r a n t. Maře š. Materialie k dějinám umění, uměleckého průmyslu a podobným (str. 399). Josef Šimek. Roven a Pněvice, zašlé osady u Kutné Hory (str. 403). Jan Nedoma. Konfiskace křižovnické na Špitálsku (3tr. 405). S.
Zbiór wiadomości do antropologii krajowej wydawany staraniem komisyi antropologicznej Akademii umiejętności w Krakowie. T. XVII. Krakov, 1893. V oddílu anthropologicko-archaeologicUém jsou následující články: Dr W. O 1 e c h n o w i c z. Charakterystyka antropologiczna ludności gub. lubelskiej (str. 1.) Autor přidává se k francouzské theorii, dle níž
|
|
