touze lidské, vše na sobě okrašlovati. Tato záliba jest vlastností primitivního člověka vůbec a mizí jen velmi pozvolna s pokrokem vzdělanosti. Také nalézáme zálibu v tetování vyvinutou u dětí, jak snad každý ze svého mládí ví.9) — TJ vojáků a jistých řemeslníků vyskytuje se hojné tetování a má pak často — jako u některých divochů: — význam pospolitosti.

Také u zločinců a u prostituovaných — obě třídy jeví dosti podobnosti s primitivním člověkem — jest tetování tak rozšířeno, že-bývájako Charakteristiken zločinného typu uváděno.10) Předhistorický člověk měl i v tomto směru jistě stejné názory a záliby, tak že již z této příčiny předpokládati musíme u něho zvyk se malovati a tetovati.

O tom zachovaly se nám i přímé zprávy starých spisovatelů. Tak si malovali a tetovali těla staří Asyrové,11) Mosynoikové v Malé Asii,12) Dákové a Sarmatové v jižním Eusku, Uhersku a Polsku,13)-Thrakové, u nichž platilo tetování za odznak vznešenosti, l4) Aga-thyrsové v dnešním Sedmihradsku,15) Japodové,16) Feničané, Egypťané17) a Libyové (kdežto židům bylo tetování Mojžíšem zapovězeno,' 8> Britové19), Skotové20 a Belgové.21)

Řečtí a římští sedláci a vinaři barvili ne pouze sochy svýcb nejmilejších bohů (Phalla a Baccha) suříkem, nýbrž při jejich slavnostech své obličeje, což teprve zavedením škrabošek přestalo. Také-římští triumfatoři se natírali rumělkou, což Plinius odvozuje od zvyku sošky Jupiterovy červeně natírati,22)