znamenaných 1—41 F. P., a dceři Apolloně provdané Martinkové 18 knih, kteréž poznamenal čísly 1 —18 a písmenem M.; pro druhou dceru Barboru, kteráž byla slabomyslná, neustanovil žádných knih. Při tomto dělení přihlížel k tomu, aby každé dítě mělo knihy ze všech-oborů, které byly v celé jeho knihovně zastoupeny. Tytéž knihy, počtem 100, sestavil si asi v týchž letech do jiného soupisu podle příbuznosti obsahu, a ke každé knize, buďsi staré nebo nové, tištěné nebo psané, připsal cenu její ve zlatých a krejcařích; sečteme-li ty částky, dostaneme sumu 226 zl, 10 kr.; za tolik si tedy svou knihovnu cenil. Knihy po jeho smrti nepochybně nebyly opravdu mezi děti rozděleny, neboť u jeho syna Františka nacházejí se dosud knihy s& všemi trojími siguaturami výše uvedenými; mezi nimi jsou také ještě knihy jiné, staré i nové, namnoze též znamenané dalšími čísly a písmeny G. P., F. P., M., které v hořejších dvou seznamech se neuvádějí; těch snad nabyl později po roce 1837. Hospodářství své v Pekle č. 50 odevzdal 25. září 1847 synovi Františkovi; svršky pak, jmenovitě hospodářské nářadí, rozdělil mezi své děti Františka, Josefa a Barboru; to si zaznamenal do kalendáře. Avšak zápis nato, vtělený do pozemkové knihy, jest datován již dne 28. října 1845^ v něm pouští chalupu i s pozemky synovi Františkovi za 360 zl. stř.r z kteréžto sumy ustanovuje dětem svým Františkovi, Josefovi a Barboře po 80 z)., dceři Františce provdané za Václava Martinka 40 zl., sobě a manželce Apolloně 80 zl. a pro oba vymiňuje stravu a byt.

Výčet knih písmákových dává nahlédnouti do jeho duše, ba, tuším, dílem i do duše jeho předků. Pročež uvedu zde tituly jeho knih, a to vždy pohromadě knihy obsahem sobě příbuzné, často v seznamech Procházkových jsou poznamenány knihy nedostatečně, tak že ani hledáním v Jungmannově Historii literatury české, ani v Jirečkově Kukověti nedojdeme jistoty, která kniha se míní; takové nejisté případy označuji znamením (?), anebo zvláštními poznámkami.

Písmáci měli jméno po svatém písmě, s ním tedy začneme. Také Josef Procházka postavil na první místo bibli, a to Bibli Melan-drišku, t. j. některé z patera vydání bible, vyšlých 1549—1577 u Melantricha v Praze; té knize Procházka mezi knihami svými připsal největší trhovou cenu, totiž 18 zl.; u jeho syna zbývá z té bible nyní jen několik listů. Měl také bibli berlínskou (snad z roku 1807 nebo 1813), pak Nový zákon drobný a jiný Zákon halský (snad Nový zákon vydaný v Halle 1709), dvoje evangelium a Krátkou summu písem svatých (kteréž u Jungmanna nenacházím). Měl také Fr. Novotného Bibliotheku českých biblí, kteráž mu poskytovala přehled českých biblí od časů nejstarších až do r. 1810. Z apokryf nacházíme u Procházky Čtení Nikodémovo. Dále měl několikerou dějepravu založenou na bibli: Biblickou historii od Hübnera (? v Prešpurce 1778), Biblickou historii vydanou v Brně 1783, Život Pána Ježíše a jiný Život a řeči Pána našeho Ježíše Krista (snad od katolického kněze Dytrycha v Praze