rýmovaná, obsahu světského i náboženského, namnoze po protestantská zbarveného; na př. jedna píseň opěvá konec světa, za jehož před-zvědy se pokládá kometa 1770, sčítání lidu 1771, zrušení řádu jesuitského i773, čímž prý Babvlon pozbyl hlavy; na str. 48 jest pÍ3eň emigrantská atd. Jest v té knize svázáno několik sešitů, které nepocházejí z jednoho času; jeden napsán byl z tištěné knihy „v Pekle od Josefa Procházky 1831", v jiném cvičil se Procházka v kreslení okras a písmen ozdobných.

Eozmanitější jest sborník s nynější signaturou III. F. 29, jehož součástky písmem i papírem prozrazují přerozmanitý původ. Napřed jest naučení mládencům o svatebních ceremoniích, dále pak jsou písně, nejvíce světské, tuším jarmareční, některé jsou však též kostelní katolické; protestantského jsem v té knize nezahlédl nic. Napomenutí k cechům, aby se polepšili (začátek: Ve jménu tvém, nejsvětější), zdá se býti původu velmi starého, poněvadž jest v něm zmínka o českých groších, na jakéž se počátkem 17. věku přestávalo počítati. Hned za tím jest vlepeno Zvaní na svatbu, kteréž dle jistých zmínek muselo býti psáno v Slatině na panství žamberském mezi lety 1668—1711. Yelice mne zajímala následující potom Píseň světská o robotě; oslavuje se v ní zrušení roboty, ale nikoli r. 1848, nýbrž beze vší pochyby skládáno to bylo r. 1789, kdy na místo roboty a dávek naturálných nastávalo placení v penězích, ale po půl létě vrátilo se vše do dřívějších kolejí. Některé písně jsou dost vtipné, ale dílem také surové, jako o smrti zlé ženy, o sedlácích, o ševcích; byly skládány a zpívány patrně pro zasmání. Také tu jest Eozmlouvání starého čecháčka s mladým, ve kterérn se kára hlavně přepych nových mód. — Když Josef Procházka tyto knihy si vázal, užil, jak se zdá ne bez úmyslu, při deštkách papírů popsaných, které jako demonstra-tivně uvádějí nás do ovzduší, v němž se tehdáž v cechách žilo. Na zadní deštce jest totiž nalepen školní předpis krasopisný, jaký jsme před r. 1848 ve Yamberku jmenovali foršift: první řádek je psán frakturou, druhý velkou latinkou, ostatní běžným švabachem; text jest tento: „Každému stavu se v spisích apoštolských jeho povinnosti předkládají; zvláště se poddaným přísně velí, aby vrchnosti a ouředníků poslouchali; učí nás, že jest všeliká moc od Boha, a že byli ti, kteří moc mají, od Boha zřízeni." A při přední deštce jest přilepen tento original: „Dobreyer Richter: Erleget Morgen, das ist Sonntag, der dortige Praza das für heuer schuldige Kapital für Habrower Gründe pr. 128 fl. nicht, so werden solche verkauft, und dieser Praza in Eisen im Arrest abgeholt; die Interessen müssen eben berichtigt sein. Rentamt Reichenau am 14. Februar 1801. Koblinger m. p., Rentmeister." Podle toho snadno se pochopí, že Josef Procházka dostal se do vězení.

Třetí pamětihodný rukopisný sborník, jejž jsem prohlédl, v seznamech Procházkových jmenuje se Žalanka, sám však nemá nadpisu;