str. 261
tohoto lidu v Podunají bylo vyvinulo se nejmladší období kultury hallstatské, a když lid sivooký stavěl hradiště s valy spečenými, které sice nacházíme v Slezsku, v Horní Lužici, v Míšni, Voigtlandě, v Durynkách, ve Frankách a v Rýnské Falci, v G-allii a ve Skotsku právě tak jako v jihozápadních Čechách (hlavně v poříčí Mže až po Beroun) — kdežto z cech severovýchodních v mnohem starší době od sivookých opanovaných zaručených zpráv o skutečných valech spečených dosud nemáme.45)
Pozoruhodný jest úkaz, že jména řek v jihozápadních cechách mají zakončení na a v a, o kterém se již dříve zmínka stala;46) bezpochyby měly i v Čechách severovýchodních některé z řek, jichž jména končí nyní na ina a ice taková jména, ale ta příchodem modrookých do země zanikla, ustupujíce jménům novým, tak že zachovala se ze starých a nejstarších jmen pouze některá, na př. Jizera, Úpa, Medhuje, v jichž poříčích zachovali se sivoocí v počtu větším.47)
Pokládám sivooké v jihozápadních Čechách a v Bavořích 48) za Boje z historie známé, aniž bych v nich však viděl nositele kultury Jatěnské, o které soudím, že vnikla do cech severních spíše z Durynk, nejsouc provázena nějakou změnou obyvatelstva.
V Čechách severovýchodních podlehli sivoocí mnohem intensiv-nějšímu vlivu přemocných nových osadníků modrookých, a na mapě znázorňující index sivookosti lze viděti, kterak byli vytlačeni z dnešních okresů dvorského, hradeckého, pardubického, čáslavského, horského,
45) Val hradiště novoměstského, ve kterém vyorán byl bronzový polstav, není spečený; o Hradci u Svijan praví sice Píč, že nalezl ve vale vypálenou hlínu, ale to mohlo povstati též působením ohňů při budování valu na něm rozdělaných. O tom, jak sivoocí Vlaši od severu k jihu se posouvali, máme některá zajímavá data. Do severovýchodních Cech vnikli již za doby bronzu; za Herodota (asi 450 př. Kr.) seděli na horním Dunaji, který dle něho temenil v kraji Keltů, kdežto na Dunaji dolním nebylo po nich ještě potuchy; v ta asi dobu opanovali Čechy jihozápadní; r. 396 objevili se na Pádu a r. 389 obsadili Řím. Zatím druhý východní proud dosáhl dolního Dunaje, r. 336 objevil se na druhé straně Adrie, r. 280 vpadl do Trakie, r. 279 ohrožoval svatyni delfickou a roka 276 vnikl do Malé Asie, kde Vlaši založili říši (Galatii), přes 200 roků stávavší.
46) To platí též o Horní Lužici, kde nejjižnější hradiště s valem spečeným nachází se na místě, kde do řeky Mandavy vlévá se jiná říčka v dobách starších nejspíše Žitava zvaná, jakož i o Slezsku, Krakovsku, Moravě, Dolních Eakousích a Horních Uhrách. Též pohřebiště popelnicová sahají z Moravy do Uher (Horní Kubín v Oravsku), Dolních Rakous (Stillfried na řece Moravě a Hadersleben na Kampu) a dalo až k Dravě (Mariarast v okrese mariborském).
47) Keka Mrlina nazývá se v Křinci „Trnava", na některých jiných dnes bezejmených potocích zachovala se jména osad, ve kterých snad tají se někdejší jméno potoka, na př. Vlkava v okrase boleslavském, Vyrava v okrese hradeckém, Drchlava v okrese dubském.
48) O počtu sivookých v Bavořích viz str. 250. Index sivookosti pro Bavory Horní jest 600, pro Bavory Dolní 630 a pro Horní Falci též 600.
|
|