vryt a stál na něm pařez tak mohutný, že dle výroku očitých svědků nesl na sobě přes 200 let starý kmen. S míněním prof. Baura, spisovatele „Potštýnského zátiší," kterýž jej má za starodávný mezník, nesouhlasím. Meč v kříži ukazuje spíše, že spáchána tu nějaká vražda. Lid pak vypráví, že prý tu konán byl souboj. Oba kříže, zajisté památníky starých dob, chová lid ve vážnosti a pečuje o jich zachování.

* Čertovy Skály a kameny. Na moravském Valašsku je nejzajímavější a nejpověstnější čertova skála u dědiny Li dečka, ležící na silnici („hradské"), vedoucí ze Vsetína do Valaš. Klobouk. Každému cizinci přišedšímu (od Vsetína) poblíž vesnice té je nápadná kolmá, jako z úmyslu postavená stěna z velikánských kamenů. Ky-klopská stavba tato sestupuje po svahu „Zámčiska" dolů až k říčce Senici, vedle níž zmíněná silnice vede. Jelikož i po levé straně „hradské" je též vysoká stráň „Ostrá hora", podobá se v těch místech, jakobys se procházel nějakým průsmykem.

V místech, kde dědina se začíná prostírati, vrchy opět ve slušné vzdálenosti od nás ubíhají. Mezi dědinou a oním průsmykem na právo po stráni zvedá se tedy ona pověstná Čertova skála, měřící do délky asi 70 m,, do výše asi 15 m. a do šíře 2 m. Pověst vypravuje, že zeď tu čert kdysi do kuropění měl postaviti, aby vodu Senicu hoře Lidečkem obrátil, začež se mu mělo dostati dcery jistého zámožného sedláka lidečského. Ale čert do toho času díla nedokončil a dcery rovněž nedostal Mínění drahé vyznívá v ten rozum, že hradba pře-podivná vystavěna je za dávných časů lidem valašským, jemuž měla býti ochranou před vpády Uhrů, Turků a Tatarů z Uher do Vsacka se rojících. Mínění toto má poněkud na sobě i ráz pravděpodobnosti,

jelikož nedaleká trať sluje „Senice", majíc podobu podlouhlého, z hlíny nakupeného náspu, vedlejší pak vrch jmenuje se „Stráž". Dosti tedy možná, že místa tato v dávných dobách v obraně kraje valašského proti sveřepým nepřátelům důležitou hrála úlohu. *)

Na „Zámčiska" býval prý zámek, z něhož vedla podzemní chodba na blízké „Račné", nedalekou to polní trať, kdež dle pověsti místní zvony lidečské jsou zakopány, jejichž hlahol posud časem slyšeti prý bývá. Že je na „Zámčisku" také mnoho sklepů plných zlata, je v lidové pověsti samozřejmo. Na úpatí jeho u samé Senice je „zlatá studánka", kterou obletovaly zlaté kačeny, mající v zobáku po zlatém proutku. Dodáváme konečně, že lid vídal u Čertovy skály černokněžníka, který chuďasy zaváděl do sklepů hradních a tam je zlatem poděloval.

V tomže pásmu, v tétéž čáře jsou blíže dědiny Pulcin tak fečené pulčinské skály, ještě mohutnější a velkolepější. Odbočíme