str. 322
této části malebně ruší tu a tam košatá lípa, mocný, smělý jasan a jiný velikán a na návsi hlouček obecních chaloupek s kapličkou, někde všechny pod zelení velkých stromů; a pod kapličkou zrcadlí se voda plaviště.
A toto všecko obklopují pásy třetí, nejširší, pěkné zelené a do oblak lahodně vyklenuté, pásy bohatých ovocných sadů, jež s černalým brněním bytelných plank vystupují kolem dokola vsi jako přirozená hradba „vojenské osady" . . .
Prostý obraz vyvolává v duši jiný, dávný, jak hlouček vysokých, ramenatých mužů v bílých šerkách a v širácích, s čakany v ruce, s věrnými průvodčími, strážnými psy, po boku, jiskrným zrakem ohlížejíce okolí, vycházejí ze vsi vystřídat stráží.
Velikonoce.
I..
Ze sbírek zaslaných Českému Lidu *)
Pašijové niti. Moje služka, šedesátiletá Marie Cíhan-ková z Polanky u Nepomuku, vypravovala mi na velký pátek. Kdykoli byla na velký pátek, když se čtly pašije, „přeháňka", její teta předla, ale jen potud, pokud přeháňka trvala, a z napředených nití každému z domácích lidí přišila několik stehů na svrchní roucho, aby prý do něho hrom neuhodil. Když člověk, opatřený tako- • výmito nitmi „pašijovými", jsa za bouřky pod šírým nebem, postaviv se pod strom říkal: „Nemůžu na tebe jíti, máš pašijové niti," hrom prý k němu přístupu neměl. — Táž Marie Cíhanková mi pravila, že jistá svobodná stařena v Milcích od zelecého čtvrtka od rána až do Božího hodu, když beránka světili, zdržovala se nadobro všeho pokrmu, chodíc při tom, bylo-li hezky, ještě na trávu. — Takto přísně postívala prý se také dle svědectví mé choti a tchyně před více nežli třiceti loty v Klatovech jistá asi 251etá svobodná ženština (Nanynka Cvokařova), která však tímto tuhým postem ociíovala se v jakémsi stavu strnulosti tak, že se na ni, na posteli ležící, lidé dívat chodili, a místní p. děkan jí domlouval, aby se tak tuze nepostila, že jo to hřích, ježto si tím ubližuje na zdraví. Karel Vorovka.
O květné neděli dává se světiti jasan, střemka, líska a dub. Křížky z dřeva jasanového dávají se pod prahy, aby v domě nedržel se hmyz a štírové. Svěcené proutky střemlty dávají se na poli do pšenice, a to do rohů pole, .lby se odvrátilo krupobití; do žita dávají se proutky lískové. Svěcené ratolesti dubové dávají se za krov na půdu, aby oheň se odvrátil.
Příbram. F. Havelka.
*) Srv. Č. Lid II str. 598, G97.
|
