str. 333
Na velkou neděli před obědem jedí dva jedno vejce; každý pamatuje si, s kým jedl. Když pak někdy některý z nich bloudí, vzpomene si na toho, s kým velikonoční vejce jedl, a přijde prý na pravou cestu.
Novoměstsko. E. Navrátil.
Na Boží hod velikonoční odpoledne po požehnání chodí chasa se žilami z vrbového proutí upletenými po dědině a mrská na potkání děvčata, čemuž se říká „příuěek". Na Boží hod odpoledne vaří se také na zítřejší „mrskut" vejce na tvrdo a různě barví.
Moutniee na Moravě. Emanuel Janků.
Když se jedí šišky o masopustě za pecí, jedí se v e 1 k o n o č n í vajíčka na slunci. Josef Wildt.
Na pondělí velikonoční chodí chlapci s metlou upletenou z proutí vrbových pomlázkou a kde děvče nějaké napadnou, pomlázkou ji šlehají na sukně, až jim dá vajíčko, obyčejně barvené. Kraslice již málo kde kdo umí dělati. O pomlázce ťukají též vajíčka, a před lety bývalo obyčejem i koulení s kopečka, což se dělo vždy na stráni polední vrchu Chotuce. Pomlázky účastnila se ponejvíce mládež škole odrostlá a dospělejší.
V Křinci. Ant Stifter, lékárník.
Velký pátek. Na velký pátek má se před východem slunce v přírodě pod širým nebem pokleknouti a tato modlitba říkati, aby člověk nedostal zimnici: „Milý Bože! Velký pátek slunéčko pleše, Kristus Pán pro nás těžký kříž nese. I řekl mu Pilát: „Pane, proč se tak třeseš, máš-li ňákou zimnici nebo psotnici ?" Odpovídá Kristus Páu: „Nemám žádnou zimnici ani žádnou psotnici, äle kdo na mou smrt pamatovat bude, ten ji na věky věkův míti nebude."
Pravonín, okr. Dolní Královice. J. Vdlehář.
V době velikonoční lze dle soukromých zápisků rolníka J. Jakla z Bud (okr. Dolní Královice) z r. 1753 dobytek proti očarování opraviti takto: Před velkým pátkem ten čtvrtek musí se chlívy čisté vypu-covat, vymýt; pak na velký pátek před slunce východem kořením, svěcenou vodou, tříkrálovou solí vypařit, krávy omýt a chlívy vykropit. Dobře musí se kropit tímto kořením i krávy polívat, žlaby vytírat i vemena (krav) vymýt. Rohy i pazoury dobře votříti. Předně vem libeček, slunečník, rosičku, turant červený, zvoneček, je-li, kus mateřídoušky, ěernobejl, dobrou mysl, vratičku, potom tříkrálové soli, též spolu vody a ze tří studánek (vody) taky. To koření se zvaví v tej vodě, pak tím žlab vytře, krávy votřou, chlívy dobře vykropí a tím kořením vykouří. Potom vem libeček, posadu, bobky, anýz, fenikl, kmín, votruby pšeniční, sůl královou; to se stluče v hromádku a do žlabu dá, aby to krávy vylízaly. K tomu, čím se vemena omejvati budou, veme se vlažidlo: šalvěj, kartuf, libeček, kalkan, devět stroušků česneku, vratička; to v hromadu
"stluč (uvař) a tím teplým můžou se vemena, dost často i rohy omejvati. Pazoury tímto se omejvati imisí zvláště. Když ponejprv na pastvu ženeš a k tomu vezme se ještě čertovo h . .. ., kafr, česnek a to se v hromadu smíchá. V nové dni taky to dělej; žádná čarodějnice ti více neuškodí. — Pakli chceš čarodějnici dostati, uřež na velký pátek hůl klokočovou před slunce východem. Pak na bílou sobotu před slunce východem tou holí urejpni na krchově kus drnu, když nejvíce lidi do kostela jdou na jitřní. V bílou sobotu tak ten drn dej si na hlavu a tu hůl měj v ruce (nebo i před jinými svátky můžeš to udělati.) Když ten drn míti budeš a tu hůl v ruce, tak čarodějnici uhlídáš a můžeš ji chytiti. J. Valchář.
Někde berou kočičky na květnou neděli svěcená do kostela na velký pátek, a když se čtou pašije, řeží z nich v kostele malé křížky, jež doma dávají za okna, a to za každé okno jeden křížek, aby byl dům proti blesku a ohni chráněn.
Hory Smilovy, Bazejovice. J. Havlín.
