str. 371
na vrstvu modrookých Svevů se položila, gradace modrookosti, jakou vskutku v obou farních osadách, na jichž rozhraní pohřebiště dobři-chovské leží, jakož i v celé řadě farních osad sousedních můžeme pozorovati.69)
Jiná stopa po rusovlasých Svevech mohla by se jeviti v tom, že oba okresy českobrodský a smíchovský naproti okresům sousedním vykazují menší množství tmavých vlasův, čeho pravou příčinu vysvětlí teprve další pozorování.
Dva příspěvky k otázce o starých křížích kamenných.
I.
Starobylé kříže v okolí Vamberka. Doplňkem ke článečku pod tímto záhlavím tištěnému v Gen. Lidu IV. str. 271 připo-pomínám, že v tom okolí jsou ještě jiné tři staré kříže, hrubé, nízké, s hranami od zvětrání zaokrouhlenými, na nichž není čitelného nápisu, který by nám pověděl něco spolehlivého o jejich původu. Jeden stojí ve vsi Sopotnici, přicházíme li od Potšteina ke kostelu sopot-nickémn, nedaleko kostela v právo u silnice. Druhý stojí v poli pod lesem u vozové testy vedoucí z Malé Lhoty na Polom, anebo jdouc napříč z Nových Litic k pěknému buku nad Malou Lhotou, nedaleko toho buku, jenž pro svou neobyčejnou krásu od lesní správy koste-lecUé jest bedlivě ošetřován a bývá od letních hostů schválně navštěvován. Třetí takový kříž viděl jsem jda z jahodovské myslivny do Studánky nad Rychnovem; stojí blízko hospody řečené čihadlo, v právo u silnice vedoucí z Javorníce do Rychnova n. K.; ten jest poznamenán na nové mapě jenerálního štábu. Tyto tři kříže jakož i onen již dříve (Č. L. IV. str. 271) zmíněný, jenž od r. 1842 stojí u silnice na levé straně, vycházejíc z Vamberka k Doudlebům, celým vzezřením rovnají se těm starým křížům, kteréž na Moravě jmenují cyrillomethoděj-skými. — Jiný kříž, též hrubý a núký, spatřuje se v poli u panského
69) Tak čítá farní osada Přehradí 673 promile, Dobřichov 493 promile, Skramník 500 promile, Lstiboř 495 promile, Přistoupím 467 promile,, Tismice 579 promile, Štomíř 694 promile, Tuklaty 574 promile, Vikáň 500 promile, Kounice 487 promile a Břistev 591 promile modrookých. Jak houževnatě udržuje se charakteristický ráz starých osadníků v pokoleních pozdějších, když nepodlehl jejich kraj násilné proměně, o tom svědčí okolnost, že obyvatelstvo farních osad Holic, Eovně a Ostřetína (Ecklinsdorf, Waltersdorf a Tyczmansdorf), o kterých na počátku mé práce zmínka se stala, liší se podnes velikým počtem ruso-vlasých od obyvatelstva sousedních osad farních.
|