parku doudlebského, na straně k Vamberku; poněvadž stojí v poli, nebývá k němu přístupu, ale dobré oko i z daleka postřehne, že má hrany ještě ostré, nezvětralé; podle Kalouskovy Monografie Doudleb (1876 str. 99) dala tento kříž postaviti ^hraběnka Emilie z Bubna proto, že, r. 1859 na tom místě blesk zabil ženu, která s trávou na zádech šla z pole domů; ale kdyby byl o 300 let starší a stál na Moravě, mohl by také býti vyhlašován za kříž cyrillomethodějský. — Konečně upozorňuji na záhadný kamenný pomník, jenž stojí u silnice vedoucí z Chocně do Koldína, hned kde první vozová cesta odbočuje ' v levo ke Skorenicům. Tento pomník jest deska kamenná, obdélná, jako bývají staré židovské náhrobky, ale bez okras; toliko kříž jest . na ní naznačen dvěma vypouklými pruhy, nemnoho vystupujícími z roviny desky, tak že dlouhé břevno jde po celé kolmé délce desky, a krátké příčné břevno po celé šířce desky; na okrajích znamená se nápis, snad písma gotického, z něhož však nikdy nepodařilo se mi něco přečísti. Pomník tento nikterak se nepodobá starým hrubým a nízkým křížům, jakým na Moravě připisují stáří tisícileté; ale nicméně lehkověrní lidé v nedávno minulých letech také jej usoudili za kříž cyrillomethodějský, o čemž před 20 lety nebylo ani potuchy.

V článku „Starobylé kříže kamenné v okolí Chrudimi" (O. L. II. str. 137—140) A. Šolta podal nový a bezpochyby správný výklad kamenných křížů, známých na Moravě pod jménem křížů cyrillských, a na odůvodnění své domněnky upozornil na článek Jos. Strnada „Rodiny šlechtické v XV. a XVI. stol. v Plzni usedlé" v Památkách archaeol. a místop. (XIV. 450), v němž uvedeno, že Bavor Jan ze Švamberka, zabiv r. 1503 měštěnínu plzeňskému Palečkovi syna Ermolause, za pokutu — kromě jiného — měl postaviti kříž kamenný na tom místě, kde se vraždy dopustil.

Z Moravy, pokud vím, takový písemný doklad pro vznik těchto křížů není dosud znám. Prohlížeje registra města Unčova ze začátku století XVII. (titulní list jejich schází), našel jsem tam na listě 346 tuto „Vejpověď mezi Grygarem Šleglem na místě Jiříka syna svého zamordovaného a Jakubem Bečkou spolu s consorty jeho":

„Léta 1619 v pátek po památce Sv. třech králův v tý při mezi Grygarem Šleglem z Jetřichova z jedné a Jakubem Bečku spolu consorty jeho z strany druhé vzniklé, majíce to v svém bedlivém uvážení páni ouřad města Uničova vypovídají: Poněvadž se to dokonale najíti a ukázati skrze svědky od Grygara Siegle vedené nemože, aby zejména toho dosvědčovati měli, kdoby tím mordem a zabitím neb. Jiříka syna Grrygara Siegle vinen býti měl, . . . aby ihned do vězení on Jakub Bečka s consorty svými společně šli a v něm 4 neděle pořád zběhlé