zůstávali a v kládě seděli, tak jak o tom panu rychtáři od ouřadu poručeno. Item postav sukna koupiti a jej na chudé do špitala dle uznání pánů obrátiti a na místo, kde nebožtík zabitý jest, kříž kamenný udělati dali . . ."

Jest litovati, že v této výpovědi místo vraždy není poznačeno. V blízkém okolí Unčova jest několik takových kamenných křížů, i bylo by zajímavo bývalo zjistiti, který z nich je tu míněn. Na blízkém kříži střelickém je vytesána sekyra, na kříži lukavickém kopí; kříž dubický jest již velmi porouchán („Kříže cyrillské a památky jim příbuzné" od J. Havelky v Časop. vlast. muz. spol. olom. II. 126 —131).

Tento sjezd, zároveň 25. řádný sjezd společnosti německé, konán byl, jak jsme již byli oznámili, ve dnech od 24.—28. srpna minulého roku. Měl ráz slavnostní, jednak proto, že tu německá společnost slavila 251eté jubileum svých sjezdů (Inšpruk, město rakouské, zvolen byl z té příčiny, že i 1, sjezd r. 1869 tam byl konán), jednak i proto, že byl společným sjezdem obou společností, rakouské i německé. Obeslán byl velmi hojně; doataviloť se 284 mužských účastníků a kromě nich ještě 112 dám. Jednání sjezdu bylo pak ve stručném přehledu následující: Zasedání zahájil předseda společnosti rakouské svob.páu von And ri an vřelou upomínkou na minulost sjezdů, po něm přivítal přítomné místodržitel tyrolský hrabě F. Merweldt, zemský hejtman hrabě A. Bran dis, starosta města Dr. F. Moerz a rektor university Dr. E. Elirendorfer, načež předsedající udělil slovo prof. E. Virchowovi.

R. Virchow ve svojí zahajovací řeči — jako vůbec léta poslední — neprobíral žádného určitějšího thematu anthropologického. Více essaysticky, místy vtipem podařeným i nepodařeným, přehlédl úkoly, které od vzniků anthropologických sjezdů i těchto německých i sjezdů mezinárodních, předkládány byly k rokování a řešení. Jednotlivých themat jen letmo se dotkl: otázky existence člověka diluvialního, poměru a hranice mezi praehistorií a