Prof. Kaltenegger z Brixenu věnoval pak delší přednášku v ý-vinn plemen skotu tyrolského, k čemuž připojil zajímavé konkluse ethnologické. Tak ze souhlasu rázu šedého dobytka toskánského se skotem části země tyrolské soudí rozhodně na totožnost starých Rhaetiů tyrolských s Etrusky (srv. mínění Dra. L. S t a u b a). Hjperbrachycefalní typ tyrolský spojuje pak s invasí turanskou od východu, při čemž mu ráz skotu dává podobné vodítko.

Prof. Dr. J. Palacký z Prahy k úvodní řeči Virchowově ze dne minulého připoutal několik zajímavých myšlének o tradicích, .které nám mohou poskytnouti příspěvky k poznání stáří člověka a tak zv. potopy biblické.

Velice zajímavá debatta rozvinula se v sezení třetím po přednášce Dra. O. Montelia ze Stockholmu „O existenci doby měděné ve Skandinávii." Přednášející vyložil tu řadu dokladů, dle nichž soudil, že jako v Uhrách, Itálii, Švýcarech a jinde, tak i na severu v Skandinávii a Dánsku mezi dobou kamennou a bronzovou uznati musíme zvláštní dobu měděných výrobků, v nichž teprve postupem času cín začíná se objevovati ve větším množství. — Dr. M. Much plně souhlasil, R. Virchow a hlavně J. Szombathy soudili střízlivěji. Všichni se však shodovali zároveň v tom, že už v této časné době vidíme tu jasné stopy obchodního spojení s jižní Evropou.

Fr. Fiala. O nových nálezech na Glasinci u Sarajeva. S doslovem R. Virchowa.

Dr. A. Hermann. Zprávy o cigán ologických pracích arciknížete Josefa v Uhrách.

Ked. Maska, nedostaviv se, zaslal písemně předběžnou zprávu o nálezu koster lidských v Předmostí r. 1894. (Srovn. str. 161).

Dr. L. K. Moser. O nálezech jeskynních z doby neolitu i cké v okolí Nabresiny v Přímoří.

Dr. M. Křti ze Ždánic. O současnosti člověka s mamutem na Moravě. Polemika proti náhledům hlavně Steenstrupovým.

Prof. /. Ranke v Mnichově v odpovědi své vyslovil přece pochybnost o správnosti výsledků bádání jeskynních, kde vrstvy nebývají klidně uloženy a neporušeny, a radil ke skepsi a opatrnosti i při výkladu nálezu předmostského.

R. Virchow měl po té přednášku o trpasličích rasách vůbec, k níž G. Sergi z Ěíma připojil ještě přednášku o pygmeích v Evropě, hlavně v době předhistorické Plémě trpasličí konstatoval Sergi nejen v Melanesii, ale i v jižní Itálii (Sicílii) a v Eusku v předhistorických kurgmeeb. Sestavil sérii 344 starých lebek, jež všecky čítá do rassy trpasličí s malou lebeční kapacitou. (K tomu přistupují nové nálezy prof. Kollmanna z Německa. Srv. Český Lid IV. str. 285.)

(Dokončení)