Po těchto vyznáních Jiří Dimter odsouzen k 3mrti. Dne 11. březn i roku 1615 sťata mu na náměstí broumovském mečem hlava a tělo pak vpleíeno na kolo-. Zvláštního rázu nabyla tato poprava tím, žo zároveň s tímto odsouzencem odpraveni byli dva rodní bratří jeho, Hans Dimter a Valentin Dimter, kteří se taktéž byli dopustili krádeží v okolí Broumova a jinde.

Smlouvy jsou tehdy platné, když učiněny byly od osob zletilých, svéprávných, vážně a ve stavu příčetném.

Omyl smlouvu ruší Nemůže-li jedna strana smlouvě dostáti proto, že nikoliv svou vinou o věc smluvenou přišla, není z toho práva, nebof: „kde nic není, ani smrt nebere," a „příhoda má své právo".

1. Slib. Kdo komu co slíbí, má to také splniti, neboť „slovo dělá muže". Ěíká se: „Čeho nemáš, neslibuj" — „nikdy nepřipovídej, čeho splniti nemůžeš" — „slib a dej." — Člověk, který nedostojí svému slovu, který mnoho slibuje a málo plní, nepožívá důvěry, ač slibům vůbec mnoho se nevěří, jak svědčí přísloví: „Sliby — chyby" — „lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše" — „lepší ,Chvála-pánubohu nežli .Dálipánbůh'."

2. Koupě. Při kupování i prodávání lid mnoho smlouvá. Říká: „Skoupě smlouvej, ale poctivě plať." Obilí prodává se v městech na trzích týdenních, dobytek na trzích výročních. Menší dobytek, jako vepřový a telata, prodává se též doma, neboť dosti řezníků běhá po všech po telatech a obchodníků n.enších po dobytku vepřovém. Husy prodávají vesničané „husákům", kteří na podzim po všech chodí, husy skupují a hejna jich do Prahy honí. Drůbež, máslo a vejce prodávají se „hokynářům" a „hokyním", kteří věci ty vozí do Prahy. Střižno zboží a řátky kupují se od židů provozujících podomní obchod; na kupní cenu dávají hospodáři, kteří ovce chovají, vlnu, hospodyně hu-í prach a spařky.

Prodává-li se statek, pozemek, dobjtek a vůbec něco cennějšího, podají si strany, dohodnuvše se o cenu. na znamení koupě pravice, potřesou jimi, při čemž prodávající přeje: „Tak dej Pánbůh štěstí"