kroky." — O člověku, který dluhy své platí penězi vypůjčenými, říká se pohrdlivě, že „klín klínem vytlouká." Kdo do hry karet půjčí, nemá nároků na zaplacení dluhu, proto se praví: „Do hry nepůjčuj". Dávati úpisy na vypůjčené peníze nebývalo zvykem, lid věřil si na slovo, v nejnovější době však jen od osob nejznámějších a příbuzných nežádá se upsání, jinak — je-li zápůjčka větší a na delší čas — požaduje se dluhopisu. Potřeby hospodářské půjčují sobě sousedé vzájemně. Totéž stává se, došla-li někomu sůl neb chléb, kteréžto věci ve vsi hned koupiti se nemohou, proto se od souseda vypůjčí a řádně zase oplatí.

Věcí půjčených má člověk lépe ostříhati nežli svých vlastních. Nesprávnému dlužníku nerad soused půjčuje a raději zapře věc požadovanou, předstíraje, že jí též nemá.

5. Pacht. Hospodář, k jehož „gruntu" (statku) náleží mnoho pozemků, jež on není s to řádně pohnojíti, dává kas pole některému domkáři nebo podruhovi na tři roky do pachtu tím způsobem, že pachtéř dodá mrvu pro pole, majetník gruntu pole zorá a zaseje, pak úroda společně oba — pachtéř i hospodář — sklidí, do stodoly propachtu-jícího odvezou, vymlátí a o zrní i blámu se na půl rozdělí. Pachtéř v tom případě neplatí žádné pachtovné, nýbrž jest povinen, jak svrchu naznačeno, hnůj na pole dodati, obilí požíti neb posekati, svázati a vymlátiti společně s majetníkem pozemku, ovšem též bezplatně.

6. Smlouva námezdní. Čeládka (pacholek, děvečka, po-hůnek, pastevec neb paska) najímají se na celý rok. Služba počíná na Nový rok odpoledne a končí koncem prosince.

Děvečky stěhují se ze služby pravidelně na den Mláďátek (28. prosince), odeberou se domů ke svým rodičům na zbývající tři dny do roka, aby si čeho třeba spravily, ušily, vypraly a pod. a mohly na Nový rok opět v pořádku do nové služby nastoupiti. Zůstane-li děvečka na starém místě, chodívá přece na tyto zmíněné tři dny domů, jaksi na dovolenou. Čeledínové mužští nepožívají této dovolené, nýbrž stěhují se na Nový rok od jednoho hospodáře přímo k druhému. Poněvadž jest tedy pravidlem stěhovati se do nové služby po Vánocích, říká se o čeledínovi, který nevydrží celý rok na službě, že „má časté vánoce." Pacholky, pohůnky a pasáky neb pasky najímá hospodář, děvečky hospodyně. Mzda ujedná se sumou celoroční. Mimo peněžitou mzdu dávají se děvečkám také tak zvané „přídavky", t. j. některé věci, jako punčochy, košile, sukně, šátky a zástěry in nátura. Starší děvečka dostává „všecky přídavky", mladší jen některé. Ve statku, kde mají dvě děvečky, říká se totiž o jedné, že slouží „za starší", a o druhé, že jest „za mladší" děvečku. Starší děvečky dostávaly dříve k přídavkům také to, že se jim sila na hospodářově poli půl neb celá měřice lněného semena a sázelo několik brázd bramborů; sklizeň toho odevzdaly děvečky svým rodičům. Zjednanému čeledínu