str. 396
Soused Nechvíle z Holic vyprávěl, že když jednou jel ze nilýna do Holic, že mu ohnivý muž svítil na cestu až na jeho záhrobeů, a když mu pak poděkoval slovy „Pán Bůh tě pozdrav!", tu ohnivý muž mu odpověděl: „Na to jsem čekal sto let", a tu chvíli zmizel.
Ale nejen v Holicích i v jiných městech a všech kraje pardubického vypravují si lidé, že v šírých polích a lukách chodívají v noci ohniví muži a běhají světýlka. Mnohého nočního poutníka prý již podesili nebo zavedli do bařin nebo s cesty. Světýlka ukazují se u Volče, kde říká se „na vrších", u Kasalic v Mokrém, kde někdy býval rybník a ves Mokrá, a podle struhy u Pekelce, rybníka někdejšího a lesnatého kopce. Na Holičku potulovala se světýlka a ohniví muži v olšině, která byla na cestě z Albrechtic do Nové Vsi a Žďáru a kteréž místo sluje „ve výmolu", pak v okolí Holic. Ob}čejně ukáže prý se nejdříve světýlko jedno, pak jich vyskakuje ze země víc a více, běhají samo tamo, někdy až k nohám pozdního chodce. Daleko hroznější jest prý ohnivý muž, který někdy stojí jakoby se rozhlížel po krajině nebo jde vstříc pocestnému. U Bohdanče říkají, že zdejší ohnivý muž má krok z Plchu do Yosie a kdo jej potká, má mu říci: „Pozdrav tě Pán Bůh", nebtť na to pozdravení prý on čeká mnohiíy staletí. Ale zdá se mi, že ohniví mužové u nás vymírají i světýlka hasnou.
Z vesnického mlatu.
Obrázek z Moravy západní.
Načrtl Frant. Šilhavý.
Dokud nebylo mládcích strojů, mlátívalo se obilí všude jen cepy. Cep jest složen z čepice a hůlky, jež se drží při mlácení v rukou. Čepic musí býti z tvrdého dřeva, aby byl dosti pevný a navrchu má kožený očepek; Lulka jest na horním konci okována a s cepem spojena jest svůrkou, jež bývá obyčejně ze silného řemene.
Stodola mívá obyčejně uprostřed mlat z mazné hlíny upřchovaný a s každé strany jednu páreň: žitnou a ovesnou; od mlatu oddělena jest páreň oplotkem. Nad mlatem jest patro, kam se skládá ječmen nebo něco hrachu. Jestiť v krajinách Moravy západní hlavní plodinou hospodářskou žito a oves; kromě toho pěstuje se něco ječmene a jen v lepších krajinách pšenice.
Při mlácení kladou se snopy, z parně vyházené, do dvou řad klasy k sobě a z klasů se urno zhruba vjmlátí; tomu se říká o kolování. Okolky (zokolované snopy) se odloží, zrní se odhrne a ně-
|